25 C 139/2024-269 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou ze dne 8.8.2024 doručenou soudu téhož dne se žalobce domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci žalovaným písemností ze dne 10.6.2024 označenou jako „Okamžité zrušení pracovního poměru“ je neplatné.2. V žalobě uvádí, že jako zaměstnanec uzavřel se žalovaným jako zaměstnavatelem dne 12.6.2019 pracovní smlouvu v souladu s § 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, na základě které vykonával pro žalovaného práci na pozici Director, Platform Engineering (13320- Řídící pracovníci v oblasti informačních technologií). Na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti byl žalobce ošetřujícím lékařem uznán dočasně práce neschopným ode dne 5.6.2024. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo žalovanému (zaměstnavateli) řádně doručeno. Dočasná pracovní neschopnost žalobce byla ukončena dne 17.6.2024. Žalobce vyrozuměl žalovaného o ukončení dočasné pracovní neschopnosti dne 18.6.2024. Žalovaný vyzval žalobce, aby se dne 10.6.2024 (tedy v době trvání dočasné pracovní neschopnosti) osobně dostavil na pracoviště do sídla žalovaného na adrese , adresa, . Žalobce této výzvě žalovaného i přes trvající pracovní neschopnost vyhověl a na pracoviště se dostavil. Žalovaný na pracovišti předložil žalobci dva dokumenty a to jednak Dohodu o rozvázání pracovního poměru s datem 10.6.2024 a dále dokument označený jako Okamžité zrušení pracovního poměru s datem 10.6.2024 s tím, že si žalobce může vybrat, zda se zaměstnavatelem uzavře Dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 10.6.2024 či zda převezme a svým podpisem potvrdí přijetí dokumentu Okamžité zrušení pracovního poměru ke dni 10.6.2024. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nesouhlasí s ukončením pracovního poměru, odmítl s žalovaným uzavřít Dohodu o rozvázání pracovního poměru a žalobci tak byl ze strany žalovaného osobně na pracovišti dne 10.6.2024 předán dokument označený jako Okamžité zrušení pracovního poměru, kdy převzetí tohoto dokumentu žalobce potvrdil svým podpisem. Žalobce zároveň žalovanému sdělil, že s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí a nadále trvá na tom, aby mu byla ze strany zaměstnavatele přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou. Zároveň žalobce na výzvu zaměstnavatele předal žalovanému veškeré věci zaměstnavatele, zejména pak pracovní telefon PC vybavení, dokumentaci, klíče, bezpečnostní karty, plné moci, razítka, hesla, kterými jsou chráněná data a přístupy v zaměstnancem používané výpočetní technice a jiných zařízeních. Od tohoto okamžiku již nebylo možno, aby žalobce pro zaměstnavatele vykonával jakoukoli pracovní činnost v souladu s pracovní smlouvou, jakkoliv na dalším zaměstnávání žalobce trval.3. V Okamžitém zrušení pracovního poměru s datem 10.6.2024 informuje žalovaný jako zaměstnavatel žalobce jakožto zaměstnance, že s ním v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 12.6.2019, jelikož zaměstnanec dle zaměstnavatele porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, což odůvodnil tím, že se žalobce měl dopustit porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem zejména tím, že opakovaně zesměšňoval a nevhodně a vulgárně se vyjadřoval k práci svého kolegy pana , Anonymizováno, , jméno FO, před ostatními zaměstnanci zaměstnavatele v rámci pracovní komunikace přes Microsoft Teams chat, která probíhala v ruském jazyce. Dle žalovaného se měl žalobce dopustit zvlášť hrubého porušení ustanovení § 302 písm. c) zákoníku práce (povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky), Pracovního řádu zaměstnavatele (konkrétně povinností stanovených pro vedoucí zaměstnance a to zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů; přispívat k udržování příznivé pracovní atmosféry na pracovišti, zachovávat pravidla slušnosti při vedení zaměstnanců a spravedlivě hodnotit výkon a pracovní výsledky svých podřízených; zabezpečit dodržování zákazu jakéhokoliv nevhodného chování na pracovišti a povinnosti podniknout kroky nezbytné k zamezení ponižování lidské důstojnosti, jakož i jakémukoliv jinému ponižujícímu či nevhodnému chování, včetně všech forem mobbingu a bossingu, a dále interního předpisu zaměstnavatele „Zásady šikany a obtěžování“, který přímo zakazuje jakoukoliv formu obtěžování, šikany nebo viktimizace na pracovišti, dále společně také jako „Vnitřní předpisy“ a ust. § 301 zákoníku práce písm. a) (povinnost spolupracovat s ostatními zaměstnanci), písm. c) (povinnost dodržovat tam uvedené předpisy) a písm. d) (povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele). V další části dokumentu označeného jako Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatel dodává, že Vnitřní předpisy Zaměstnavatele výslovně zakazují nevhodné chování na pracovišti, které může být zaměstnancem Zaměstnavatele oprávněně vnímáno jako nevhodné či uráživé a jehož důsledkem může být snížení důstojnosti zaměstnance nebo vytvoření nepřátelského, ponižujícího či zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Dle žalovaného je závažnost popsaného chování žalobce o to vyšší, že žalobce je vedoucím zaměstnancem, jehož povinnosti dle Pracovního řádu je zabezpečit dodržování zákazu jakéhokoliv nevhodného chování na pracovišti a dále proto, že se tohoto chování měl dopustit úmyslně a opakovaně. Dle žalovaného se žalobce porušení povinnosti nijak nepokusil napravit a naopak jej měl zlehčovat, jak vyplývá z reakce žalobce na interní vyšetřování chování žalobce vůči , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne 2.5.2024. Dle žalovaného je výše popsané chování žalobce v přímém rozporu s oprávněnými zájmy a s hodnotami zaměstnavatele, které musely být žalobci známy z uvedených Vnitřních předpisů zaměstnavatele, se kterými byl žalobce zaměstnavatelem řádně seznámen. Žalovaný závěrem v dokumentu označeném jako Okamžité zrušení pracovního poměru uvádí, že z výše uvedených důvodů k žalobci žalovaný ztratil veškerou důvěru a není možné po něm nadále požadovat, aby pracovní poměr žalobce u žalovaného nadále pokračoval a aby žalobce žalovaný zaměstnával, zaměstnavatel ruší pracovní poměr s žalobcem založený Pracovní smlouvou s tím, že pracovní poměr skončí dnem doručení dokumentu označeného Okamžité zrušení pracovního poměru.4. Žalobce doručil žalovanému dne 11.6.2024 do datové schránky Oznámení zaměstnance zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho nadále zaměstnával ve smyslu ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, ve kterém sdělil žalovanému, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel i nadále zaměstnával a aby mu i nadále přiděloval práci v souladu s pracovní smlouvou. Dne 18.6.2024 zaslal žalobce žalovanému listinu označenou jako Oznámení zaměstnance zaměstnavateli o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a požadavek zaměstnance na přidělování práce dle pracovní smlouvy.5. Žalobce dále v žalobě podrobně vysvětluje, proč považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, když důvody tak jak byly skutkově vymezeny v okamžitém zrušení pracovního poměru nesplňují podmínku porušení pracovních povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, okamžité zrušení pracovního poměru je účelové a šikanózní ve snaze zbavit se zaměstnance, aniž by k tomu byly dány skutečné zákonné důvody. Žalobce se nedopustil porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a není tak dán důvod pro rozvázání pracovního poměru ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobce postupoval v zájmu zaměstnavatele, kdy veškeré jeho kroky a rozhodnutí byly činěny a motivovány snahou o efektivní organizaci práce a maximální zabezpečení informačních systémů zaměstnavatele, za které nesl žalobce jako vedoucí pracovník odpovědnost. Žalobce naopak chránil zájmy zaměstnavatele a v souladu se svými pracovními povinnostmi vyžadoval po ostatních zaměstnancích plnění jejich povinností. Žalobce dále přijímal organizační opatření, která měla co možná nejvíce zefektivnit pracovní výkony jednotlivých pracovních týmů a zároveň chránit informační systémy zaměstnavatele. Skutečnost, že některá rozhodnutí žalobce, jakož i vyžadování plnění pracovních úkolů některým zaměstnancům nemusela vyhovovat je sice do jisté míry pochopitelná, nicméně postup žalobce v tomto ohledu nelze kvalifikovat jako porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Žalobce nikdy nepostupoval v úmyslu a s cílem bezdůvodně poškozovat osobu , Anonymizováno, , jméno FO, . Příčinou konfliktu mezi žalobcem a , Anonymizováno, , jméno FO, bylo vyžadování plnění pracovních povinností, které , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, plnit. Komunikace, kterou žalovaný odůvodňuje okamžité zrušení pracovního poměru, proběhla mezi úzkým okruhem osob (2-3 osoby). V žádném případě tato komunikace nemohla poškodit zaměstnavatele ve vztahu ke třetím osobám a obchodním partnerům. Stejně tak ko