CS · EN DE FR brzy

25 C 44/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 8

ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2025:25.C.44.2025.1
Datum: 2025-04-30
Předmět: o rozvod manželství
Ustanovení: ["§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 755 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 756 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 757 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 91/2012 Sb.", "§ 47 z. č. 91/2012 Sb.", "§ 49 z. č. 9
["výživné""rodičovská odpovědnost""rozvod manželství""odbory"]
O co šlo: o rozvod manželství (["§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 755 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 756 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 757 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 91/2012 Sb.",)
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 3. 2025 došlou Obvodnímu soudu pro , adresa, téhož dne domáhá rozvodu manželství uzavřeného se žalovaným dne , datum, před „, právnická osoba, , Anonymizováno, “. Sobášny list byl vydán Matričním úřadem obec , Anonymizováno, a je veden v knize manželství matričního úřadu , Anonymizováno, ve svazku , Anonymizováno, pořadové číslo , hodnota, . Z manželství se nenarodily žádné děti. U obou manželů se jedná o manželství prvé, oba manželé jsou národnosti slovenské a občané SR, přičemž společně naposledy žili v bytě na adrese , adresa, . V návrhu uvádí, že manželství účastníků bylo uzavřeno po několikaletém partnerském vztahu a z lásky, oba manželé věřili, že jejich vztah přetrvá. Manželství bylo dlouhodobě spokojené a šťastné. Přibližně od začátku roku 2024 pociťovala žalobkyně v manželství nesoulad, jež vyústil až do jejího odstěhování v červnu 2024 a v současné době má nového partnera. Vztah manželů je nevratně narušen. Společné soužití není nadále možné, manželství již neplní svou společenskou funkci a je ryze formálním svazkem. Rozvod manželství tak skutečně je jediným řešením této situace. Účastníci jednají o uzavření dohody o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností pro dobu po rozvodu manželství dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobkyně je přesvědčena, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Žádá proto soud, aby jejich manželství podle § 757 občanského zákoníku rozvedl.2. Žalovaný se vyjádřil tak, že s rozvodem manželství souhlasí a k návrhu se připojuje. Potvrdil, že mezi účastníky nebyly uzavřeny dohody ohledně majetku nabytého za trvání manželství, o nich je teprve jednáno, takže nejsou splněné podmínky tzv. nesporného rozvodu podle § 757 občanského zákoníku. Pokud jde o příčiny rozpadu manželství, nesouhlasí s tím, co uvedla žalobkyně v návrhu, neboť příčinou rozpadu manželství je opakovaná nevěra žalobkyně.3. Soud se při jednání pokusil o usmíření manželství, avšak bezúspěšně. Žalobkyně uvedla, že se pokoušeli o záchranu manželství, chodili například na párovou terapii, která ale neměla žádný účinek. Žalovaný uvedl, že byl nakloněn záchraně manželství i poté, co se dozvěděl o nevěře žalobkyně. Pokoušel se o záchranu manželství, byl připravený řešit problémy manželství dokonce i v situaci, kdy se nejednalo o první nevěru žalobkyně, ale o opakovanou nevěru, když poprvé se odstěhovala již v době před uzavřením manželství, podruhé se pak odstěhovala rok po uzavření sňatku.4. Vzhledem k tomu, že účastníci jsou občany Slovenské republiky, zkoumal soud otázku své pravomoci. Ze sdělení , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky soud zjistil, že žalobkyně má na území ČR povolen trvalý pobyt občana EU od 9. 3. 2021. Je hlášena na adrese , adresa, ; změnu adresy nenahlásila. Žalovaný pobývá má na území ČR povolen trvalý pobyt občana EU od 9. 11. 2020. Je hlášen na adrese , adresa, ; změnu adresy nenahlásil.Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém zákona se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle odst. 2 jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a , adresa, Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestližea) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice,b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, neboc) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle odst. 2 jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.Podle článku 3 nařízení Rady (EU) č. 1111/2019 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu,a) na jehož území:i) mají manželé obvyklý pobyt,ii) měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí,iii) má odpůrce obvyklý pobyt,iv) v případě společného návrhu má alespoň jeden z manželů obvyklý pobyt,v) má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu, nebovi) má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu, a zároveň je státním příslušníkem tohoto členského státu; nebob) jehož státními příslušníky jsou oba manželé.Podle článku 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1103/2016 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství aniž je dotčen odstavec 2, pokud je u soudu některého členského státu zahájeno řízení za účelem rozhodnutí o žádosti o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné podle nařízení (ES) č. 2201/2003, jsou soudy tohoto státu příslušné rozhodovat ve věcech majetkových poměrů v manželství ve vztahu k této žádosti. Podle odst. 2 příslušnost ve věcech majetkových poměrů v manželství podle odstavce 1 je podmíněna dohodou manželů, pokud soud, u nějž bylo zahájeno řízení za účelem rozhodnutí o žádosti o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné: a) je soudem členského státu, v němž má navrhovatel obvyklý pobyt a v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) pátou odrážkou nařízení (ES) č. 2201/2003; b) je soudem členského státu, jehož je navrhovatel státním příslušníkem, v němž má obvyklý pobyt a v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) šestou odrážkou nařízení (ES) č. 2201/2003; c) je soudem, u nějž bylo zahájeno řízení podle článku 5 nařízení (ES) č. 2201/2003 ve věcech změny rozluky na rozvod; nebo d) je soudem, u nějž bylo zahájeno řízení podle článku 7 nařízení (ES) č. 2201/2003 v případech zbytkové příslušnosti. 8. 7. 2016 L 183/11 Úřední věstník Evropské unie CS 3.Je-li dohoda uvedená v odstavci 2 tohoto článku uzavřena před zahájením řízení ve věcech majetkových poměrů v manželství u soudu, musí být v souladu s čl. 7 odst. 2.Podle článku 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1103/2016 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství není-li žádný soud členského státu příslušný podle článku 4 ani 5 nebo v jiných případech, než jsou případy uvedené ve zmíněných článcích, jsou pro řízení ve věcech majetkových poměrů v manželství příslušné soudy členského státu: a) na jehož území mají manželé v době zahájení řízení u soudu obvyklý pobyt, nebo pokud takový členský stát není, b) na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde v době zahájení řízení u soudu jeden z nich dosud bydlí, nebo pokud takový členský stát není, c) na jehož území má odpůrce v době zahájení řízení u soudu obvyklý pobyt, nebo pokud takový členský stát není, d) jehož jsou oba manželé v době zahájení řízení u soudu státními příslušníky.Jelikož oba účastníci jsou občany Slovenské republiky a mají bydliště na území ČR, přičemž poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu, je pravomoc zdejšího soudu dána ve smyslu článku § 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželský
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.