26 C 12/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 92 402,84 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jako „Provident“) dne 29. 3. 2021. Na základě této smlouvy poskytla Provident žalované částku 45 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala za to zaplatit tuto částku a dále částku 56 946 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 43 385,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,69 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč. Žalovaná na svůj dluh splatila celkem 5 000 Kč, poslední splátka byla učiněna dne 1. 5. 2021. Ke dni 29.10. 2021, kdy Provident učinil vyčíslení, dlužná jistina činila 43 933,44 Kč a dlužný poplatek částku 48 469,40 Kč.2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Provident dne 21. 9. 2023.3. K návrhu žalobce po podání žaloby soud řízení částečně zastavil usnesením č.j. č. j. EPR , č. účtu, -8 ze dne 26. 4. 2024 co do kapitalizovaného úroku od 30.12.2022 do 27.09.2023 ve výši 815,08 Kč a úroků ve výši 3,69 % ročně z částky 43.933,44 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, s tím, že řízení je nadále vedeno pro celkové dlužné částky ve výši 92 402,84 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 43.933,44 Kč a poplatků ve výši 48.469,40 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5.388,91 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8.547,80 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43.933,44 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43 933,44 Kč od 28.09.2023 do zaplacení.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.6. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:7. Žalovaná a Provident spolu uzavřeli dne 29. 3. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě Provident poskytla žalované 45 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu se spotřebitelským poplatkem v částce 54 255 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 43 385 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč, pojistným za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Celková dlužná částka (jistina + poplatek + pojistné) činí 101 964 Kč, které se žalovaná zavázala splatit. Výše měsíční splátky činí 4 856 Kč, výše poslední měsíční splátky činí 4 844 Kč, celkem se žalovaná zavázala dlužnou částku splácet v 21 měsíčních splátkách. Procentuální úvěrová sazba byla stanovena ve výši 86 %. Celkové RPSN úvěru bylo ve výši 135 %. (viz úvěrovou smlouvu č. č. , hodnota, ) Pro případ prodlení žalované si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek 300 kč za každou upomínku zaslanou žalované a paušální poplatek 1 000 Kč za předání pohledávky internímu vymáhání Provident. (viz odst. 6 úvěrové smlouvy) Žalovaná splatila na svůj dluh celkem částku ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Provident 21. 9. 2023. (viz smlouvu o postoupení pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno 29. 9. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne29. 9. 2023) Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 15. 2. 2024. (viz výzvu k plnění ze dne 15. 2. 2024 a podací lístek zásilky z totožného dne). V řízení se neprokázalo, že by žalovaná na svůj dluh něčeho dalšího plnila.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že Provident poskytl žalované částku 45 000 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 101 964 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 54 255 Kč a úrokem ve výši 86 % ročně z jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalované mohl Provident požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za každou upomínku zaslanou žalované a 1 000 Kč za předání pohledávky za žalovanou na interní oddělení Provident. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 86 %, což spolu s celkovými náklady úvěru a smluvní pokutou je v rozporu s dobrými mravy. Soud smlouvu o úvěru posuzoval jako celek bez ohledu na to, že žalobkyně požaduje jen část své pohledávky.12. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na svůj dluh ve výši 45 000 Kč uhradila 5 000 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 40 000 Kč.13. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu 15 dnů. Výzva k plnění byla zaslána dne 15. 2. 2024, má se tedy za to, že byla žalované doručena dne 20. 2. 2024 (§ 573 o. z.). Nejpozději tedy měla žalovaná plnit dne 6. 3. 2024. Počínaje následujícím dnem 7. 3. 2024 se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 40 000 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 92 402,84 Kč. Žalovaná byl v řízení úspěšná v částce 52 402,84 Kč a neúspěšná v částce 40 000 Kč, žalovaná však zůstala během řízení zcela neaktivní, a tak jí žádné náklady nevznikly.15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.