27 C 146/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne 23. 6. 2023 uzavřela s , právnická osoba, ., smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy , právnická osoba, ., poskytla žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, ale poskytnuté peněžní prostředky nevrátila; k datu splatnosti úvěru neuhradila ničeho. , právnická osoba, ., postoupila pohledávku, kterou měla za žalovanou z úvěru, žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 22 000 Kč za jistinu úvěru a 13 185,41 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru, tj. celkem 35 185,41 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 25. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud má za prokázány následující skutečnosti.4. Dne 23. 6. 2023 spolu , právnická osoba, ., a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se , právnická osoba, ., zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 22 000 Kč za úroky a poplatek výši 12 % ročně. Prokazuje to kopie „Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ mezi , právnická osoba, ., a žalovanou ze dne 23. 6. 2023 a kopie „Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ ze dne 23. 6. 2023.5. Dne 23. 6. 2023 , právnická osoba, ., poukázala 22 000 Kč na účet č. , č. účtu, (což podle smlouvy o úvěru je účet žalované). Prokazuje to kopie „Potvrzení o platbě“ částky 22 000 Kč, které vystavila , právnická osoba, ., dne 3. 3. 2025.6. Dne 28. 2. 2025 spolu , právnická osoba, ., a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. Prokazuje to kopie „Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek“ mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní ze dne 28. 2. 2025 s přílohou – seznamem pohledávek (mezi nimiž je pohledávka za žalovanou).7. Dopisem ze dne 15. 3. 2025 , právnická osoba, ., oznámila žalované postoupení pohledávky. Dopisem ze stejného dne žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Zásilka s dopisy byla podána na poště dne 15. 3. 2025. Prokazují to kopie dopisu , právnická osoba, ., ze dne 15. 3. 2025, kopie dopisu zástupce žalobkyně ze dne 15. 3. 2025 a kopie „Podacího lístku“ s datem podání 15. 3. 2025.8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ke dni podání žaloby nic neuhradila. Žalovaná toto tvrzení nepopřela. Soud proto vychází z toho, že žalovaná v souvislosti smlouvou o úvěru, kterou dne 23. 6. 2023 uzavřela s , právnická osoba, ., nic nezaplatila.9. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že , právnická osoba, ., před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované splatit úvěr. Soud ho nemá za prokázané, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 11. 6. 2025 č. j. 27 C 146/2025-7 k prokázání tohoto tvrzení neoznačila žádný důkaz.10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. V daném případě , právnická osoba, ., před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Tím nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalované, jak je stanoveno v § 86 odst. 1 větě první zákona o spotřebitelském úvěru. , právnická osoba, ., tak poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru byla proto uzavřena neplatně.14. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná v souvislosti s poskytnutým úvěrem nic nevrátila, a proto je povinna zaplatit (vrátit) 22 000 Kč. Žalobkyně je oprávněnou z pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela s , právnická osoba, . Soud proto uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila 22 000 Kč.15. Smlouva o úvěru je neplatná, a proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména na zaplacení žalobkyní požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru. Z toho důvodu soud žalobu zamítl co do částky 13 185,41 Kč.16. Žalovaná zatím není v prodlení, protože lhůta k plnění je v souladu s § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru určena teprve tímto rozsudkem. Obecné ustanovení o úroku z prodlení v § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože zde platí speciální právní úprava. Soud proto zamítl žalobu i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.18. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 35 185,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 185,41 Kč od 25. 3. 2024 do zaplacení, který k dnešnímu dni dosahuje 6 995,63 Kč, tj. celkem 42 181,04 Kč (100 %).19. Soud žalobkyni přiznal 22 000 Kč (52,16 %); v tomto rozsahu byla žalobkyně úspěšná. Ve zbývajícím rozsahu byla úspěšná žalovaná (47,84 %). Po vzájemném zápočtu má žalobkyně právo na náhradu 4,32 % (52,16 % – 47,84 %) svých nákladů řízení.20. Náklady řízení žalobkyně činí 4 138 Kč, z čehož je:- částka 1 760 Kč za soudní poplatek za žalobu,- částka 1 500 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby:1. převzetí a příprava zastoupení,2. výzva k plnění,3. podání žaloby,ve výši 500 Kč za každý úkon podle § 14b odst. 1 bodu 3 advokátního tarifu,- částka 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu,- částka 378 Kč za náhradu advokátovi za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.21. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za právní zastoupení za podání ze dne 22. 7. 2025 (omluva z jednání), protože nejde o úkon ve věci samé.22. Z nákladů ve výši 4 138 Kč má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 4,32 %, což po zaokrouhlení je 178 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 178 Kč.23. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalobkyni.