29 C 126/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 16 254 Kč za období od 1. 8. 2023 do 5. 2. 2024, kdy k vozidlu RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“) nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatku za mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná nereagovala na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku, jakož ani na předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaná je maďarskou státní příslušnicí, jedná se o spor s mezinárodním prvkem. Soud tak nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a má-li, jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalované provozovat motorové vozidlo registrované na území Česka s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Jde tedy o soukromoprávní sankci za neplnění zákonné povinnosti. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má na území Česka své bydliště. Jelikož žalovaná provozovala motorové vozidlo registrované v Česku v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové poměry, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla.4. Soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž nařizoval jednání.5. Soud učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění.6. Žalovaná byla vlastnicí nákladního vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg v době od 1. 8. 2023 do 5. 2. 2024 (prokázáno listinou Informace z Registru silničních vozidel). Žalovaná k vozidlu v uvedeném období neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (žalovaná netvrdila opak).7. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 28. 3. 2024 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 1. 8. 2023 do 5. 2. 2024 ve výši 16 254 Kč s tím, že dojde-li k úhradě předmětné částky žalobkyně nebude požadovat poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (prokázáno dopisem ze dne 28. 3. 2024 a dokladem o jeho odeslání z téhož dne). Výzva obsahovala zákonem stanovené náležitosti a příslušná poučení o právech a povinnostech.8. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024 a dokladem o jejím odeslání z téhož dne).9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.10. Žalovaná byla povinna dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Pokud této své zákonné povinnosti žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidel nedostála, má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla částku 86 Kč/den. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byla žalovanná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za výzvu k úhradě příspěvku. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla jí lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla jí potřebné zákonné poučení. Žalovaná přesto ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila. Žalobkyně tak má nárok jak na zaplacení příspěvku, tak na zaplacení částky 300 Kč za jeho mimosoudní uplatnění. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to na základě ust. § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 554 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.14. Platební místo nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.