29 C 28/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalovanému vzniknout tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „předchůdce“), žalovanému vyplatila na základě smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně není schopna doložit, na jeho účet částku 20 000 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 8. 2024 mezi společností , právnická osoba, , která nabyla pohledávku předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024, a žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni (ani jejím předchůdcům) neuhradil ničeho, domáhá se žalobkyně, aby mu povinnost k úhradě dlužné částky uložil soud, a to včetně zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Předchůdce zaslal dne 23. 4. 2023 na účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. Majitelem a jediným disponentem uvedeného účtu byl přitom ke dni 23. 4. 2023 právě žalovaný (prokázáno sdělením , právnická osoba, , ze dne 10. 2. 2025). Předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, , která ji následně postoupila na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024 adresovaným od předchůdce žalovanému, a podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný byl společně s oznámením o postoupení pohledávky vyzván k plnění.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že předchůdce zaslal žalovanému dne 23. 4. 2023 na jeho účet částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný tuto částku nevrátil, čímž se žalovaný na úkor předchůdce bezdůvodně obohatil dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokazoval, že by předchůdci či žalobkyni obdržené prostředky (nebo alespoň jejich část) vrátil. Pohledávku za žalovaným předchůdce postoupil dle § 1879 o. z. na žalobkyni. Nárok na zaplacení úroku z prodlení pak vyplývá ze znění § 1970 o. z. a jeho výše z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 815 Kč. Z toho částku 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu (přesněji 800 Kč za již zaplacený soudní poplatek da dalších 200 Kč za uložený doplatek na soudním poplatku), dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif účinný od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) a. t. po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně.9. Výrokem III. tohoto rozsudku soud žalobkyni uložil doplatit zdejšímu soudu soudní poplatek za podanou žalobu. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 800 Kč. Předmět řízení ovšem činí částku 20 000 Kč, což dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků odpovídá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Rozdíl mezi zaplaceným soudním poplatkem od žalobkyně a soudním poplatkem, který měl být žalobkyni uložen (v dané věci totiž nešlo dle judikatury ESLP vydat elektronický platební rozkaz), tedy činí částku 200 Kč.10. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.