29 C 51/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 10 920 Kč za období od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023, kdy k vozidlu RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“) nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatku za mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku, jakož ani na předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž nařizoval jednání.4. Soud učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění.5. Žalovaný byl vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v době od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023 (prokázáno listinou Informace z Registru silničních vozidel). Žalovaný k vozidlu v uvedeném období neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (žalovaný netvrdil opak).6. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 25. 1. 2024 k uhrazení příspěvku za nepojištěné období vozidla od 20. 6. 2023 do 4. 12. 2023 ve výši 10 920 Kč s tím, že dojde-li k úhradě předmětné částky žalobkyně nebude požadovat poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (prokázáno dopisem ze dne 25. 1. 2024 a dokladem o jeho odeslání). Výzva obsahovala zákonem stanovené náležitosti a příslušná poučení o právech a povinnostech.7. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2024 a dokladem o jejím odeslání).8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.9. Žalovaný byl povinen dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Pokud této své zákonné povinnosti žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla nedostál, má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla částku 65 Kč/den. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byl žalovaný povinen dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za výzvu k úhradě příspěvku. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla mu lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla mu potřebné zákonné poučení. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok jak na zaplacení příspěvku, tak na zaplacení částky 300 Kč za jeho mimosoudní uplatnění. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to na základě ust. § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 220 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.13. Platební místo nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.