CS · EN DE FR brzy

36 C 49/2024-107 — Obvodní soud pro Prahu 8

ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2025:36.C.49.2024.107
Datum: 2025-03-06
Předmět: o zaplacení 55 496 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 24 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2811 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2820 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2944 z. č. 89/2012 Sb."]
["neplatnost právního jednání""pojištění""pojistná smlouva""znalecký posudek"]
O co šlo: o zaplacení 55 496 Kč s příslušenstvím (["§ 24 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2811 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2820 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2944 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. května 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 55 496 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění vozidla , Anonymizováno, reg. zn , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Žalobkyni vznikla na vozidle škoda dne 2. 10. 2022 v , adresa, , a to tak, že někdo zřejmě větším vozidlem nacouval do levého zadního blatníku vozidla. Došlo k poškození levého zadního blatníku, nárazníku a světla. Takto žalobkyně poškození vozidla nahlásila žalované a teprve nyní nechal vozidlo opravit. Náklady na opravu byly provedeny a vyúčtovány autoservisem , jméno FO, ve výši 60 496 Kč. Žalovaná však odmítla plnit s odkazem na článek 11 odst. 5 písm. b) na str. 18 pojistných podmínek s tím, že škoda mohla vzniknout jedině při couvání vozidla s tečným střetem s pevně ukotvenou překážkou. Jelikož žalobkyně údajně nahlásila průběh škody jinak, než jak si to vyhodnotila žalovaná, využila žalovaná svého údajného práva a pojistné plnění odmítla. Citovaný článek PP přitom doslova říká: „Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, pokud oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění z pojištění vědomě uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.“. Žalovaná bezdůvodně vyspekulovala jinou příčinu poškození vozidla, aby byla následně obvinila žalobkyni z uvedení nepravdivých skutečností a odůvodnila něčím svou neochotu plnit. Žalobkyně však trvá na tom, že událost se stala tak, jak ji nahlásila, tj. do zaparkovaného předmětného vozidla narazil jiný pohybující se objekt. V areálu na výše uvedené adrese se pohybuje mnoho vozidel osobních, nákladních a vysokozdvižných vozíků. Verze žalované je vyspekulovaná, ničím nepodložená, jaký by také měl být rozdíl mezi tím, jestli k nárazu došlo jiným vozidlem do pojištěného vozidla nebo pohybem pojištěného vozidla do jakékoli překážky (v obojím případě je to havárie ve smyslu článku 2 Všeobecných poj. podmínek pro havarijní pojištění vozidel na str. 11). I kdyby byla uváděla vědomě nepravdivou příčinu vzniku škody, tak by se nemohlo uplatnit takto v PP sjednané právo, neboť jeho hypotéza předpokládá buď uvedení nepravdivých informací týkajících se rozsahu pojistné události, tedy ne příčiny pojistné události, resp. pojistné události jako takové, anebo zamlčení podstatných údajů. Ani jedno z toho by nebylo splněno, i kdyby žalobce byl nahlásil pojistnou událost jako poškození vozidla jiným, pohybujícím se vozidlem namísto skutečného poškození při couvání samotného vozidla.2. Po převzetí zastoupení se pokusil zástupce žalobkyně žalovanou přesvědčit, aby pojistné plnění žalobkyni neodepírala. Zaslal jí dopis dat. 2. ledna t. r. Následně mu odepsal na e-mail pracovník žalované. Snažil se obhájit, že žalované nejde o „rozsah škody“ nýbrž o „rozsah pojistné události“. Zmínil také chybné označení příčiny, kdy žalobce zvolil omylem „4 – Havárie – střet zaviněný poj.“ (ovšem škodní událost žalobce popsal v ohlašovacím formuláři na jiném místě tak, jak se stala), což mu přišlo být příznačným z hlediska toho, že událost se musela stát z pohledu žalované jinak. Přitom výslovně uvedl, že sice žalovaná kryje tímto pojištěním i škodu, kterou si pojištěný způsobil sám, nicméně nehradí vše, o co si pojištěný řekne. Poškození vozidla prý nemohlo vzniknout při jím nahlášené pojistné události. Sdělení je zakončeno odůvodněním, proč žalované tolik záleží na pravdivém vylíčení škodní události. Toto odmítavé sdělení bylo doručeno zástupci žalobce dne 8. ledna t. r. Žalobkyně považuje tento den za první den prodlení na straně žalované. Odůvodnění odmítnutí plnit, jaké žalovaná žalobci dala, postrádá raison d´être, je nelogické a hlavně zjevně účelové. Není (snad) sporu o tom, že poškození se stalo v době pojištění vozidla, nemůže být sporným ani rozsah poškození, když si ho žalovaná sama zdokumentovala. Sjednaná spoluúčast činí 5 %, nejméně 5 000 Kč. Žalobkyně tedy odečetla od celkových účelně vynaložených nákladů na opravu ve výši 60 496 Kč částku 5 000 Kč, a učinila tak předmětem žaloby zaplacení částky 55 496 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaná nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že k šetření škodní události přibrala soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle jeho expertízy muselo být vozidlo při vzniku posuzovaného poškození v pohybu – je vyloučeno, aby takovéto poškození vzniklo na zaparkovaném vozidle. Závěry znalce , jméno FO, jsou neslučitelné s tvrzením žalobkyně, že dne 2. 10. 2022 její zaměstnanec přišel k zaparkovanému vozidlu a objevil na něm poškození levé zadní části. Žalobkyně z neznámého důvodu tají, kdy, kde, jak a za jakých okolností k poškození vozidla došlo. Žalovaná proto pojistné plnění z opatrnosti odmítla s odkazem na čl. 11 odst. 5 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek havarijního pojištění , Anonymizováno, , jež jsou součástí Pojistné smlouvy (dále jen „VPP“): „Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, pokud oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění z pojištění vědomě uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.“ Podle žalované lze logickým výkladem a minori ad maius snadno dovodit, že je-li pojistitel oprávněn odmítnout plnění tomu, kdo uvedl pravdivé údaje ohledně existence pojistné události a její příčině, a lhal „pouze“ ohledně rozsahu škody, tím spíše lze pojistné plnění odmítnout tomu, kdo lže ohledně příčiny škodní události. Dále žalobkyně zamlčela podstatné okolnosti vzniku škodní události č. , hodnota, , čímž naplnila alternativní hypotézu dotčeného ustanovení. Pozastavuje-li se žalobkyně nad smyslem aplikace čl. 11 odst. 5 písm. b) VPP, ten je prostý – jelikož žalovaná nezná okolnosti vzniku předmětného poškození, nemůže posoudit všechny otázky pojistného krytí (zejména, nikoliv však výlučně, zda na případ nedopadá některá z ujednaných výluk z pojištění). Žalovaná tedy aplikuje dotčené ustanovení zcela v souladu s účelem, který sledoval § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, o jehož doslovný přepis se jedná. I když toto pravidlo nebylo převzato do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 32 Cdo 3172/2020 výslovně posvětil jeho zakotvení do pojistné smlouvy uzavřené po 31. 12. 2013, jakož i jeho aplikaci v situaci zcela totožné se zde projednávanou. Ve světle bodu 28 uvedeného rozsudku je lichá také námitka žalobkyně údajnou bezvýznamností jí uváděné nepravdy.4. Na ústním jednání dne 10. října 2024 učinily strany nesporným, že vozidlo žalobkyně bylo v době nahlášení škodní události (2. 10. 2022) havarijně pojištěno u žalované a že žalovaný nárok byl u žalované uplatněn jakožto pojistná událost. Nesporné bylo, že žalovaná odmítla výplatu pojistného plnění a na uplatněný nárok neuhradila ničeho. Aplikovala čl. 11 odst. 5 písm. b) VPP. Nesporné bylo, že škodní událost byla žalované nahlášena tak, že pojištěné vozidlo bylo zaparkováno a někdo do něj pravděpodobně najel jiným vozidlem. Ostatní skutečnosti byly mezi účastníky sporné.5. Soud provedl dokazování předloženými listinami a výslechem svědka , jméno FO, . Žalobkyně sice nejprve na prvním jednání ve věci před skončením koncentrační lhůty navrhla vypracování znaleckého posudku znalcem ustanoveným soudem, tak aby jednak přezkoumal závěry odborného posouzení , tituly před jménem, , jméno FO, , které předložila žalovaná a výstupy tohoto odborného posouzení a taktéž aby se vyjádřil k průběhu a k vzniku poškození na vozidla. Poté co soud v souladu s § 141 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyni uložil usnesením ze dne 7. listopadu 2024, č.j. 36 C 49/2024 povinnost složit na náklady tohoto důkazu zálohu ve výši 30 000 Kč, která byla stanovena na základě předchozího telefonického rozhovoru s osloveným znalcem jako předpokládaná cena znaleckého posudku včetně následného výslechu znalce na ústním jednání, žalobkyně odmítla zálohu složit, ač v usnesení byla poučena, že bez složení zálohy na náklady důkazu nelze tento důkaz provést. Tento ani jiný důkazní návrh žalobkyně nenavrhla ani po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. na ústním jednání dne 6. 3. 2025, kdy byla žalobkyně soudem poučena, že řádně neplní povinnost důkazní, když z provedeného dokazování nevyplývá technická přijatelnost jí tvrzeného nehodového děje, který žalovaná prostřednictvím technické expertní zprávy zpochybnila. Ani po výzvě a poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby žalobkyně označila za účelem prokázání přijatelnosti jí tvrzeného nehodového děje (a tedy vyloučení aplikace čl. 11 odst. 5 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek havarijního pojištění , Anonymizováno, další důkaz či důkazy, žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.6. Ze shodných (či nezpochybňovaných) tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů hodnoc
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.