38 C 421/2024-83 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 17.9.2024 došlou zdejšímu soudu dne 17.9.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 12 898 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 898 Kč za dobu od 7.3.2024 do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27.12.2009 pojistnou smlouvu, Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití; pojištění zaniklo ke dni 1.2.2024. Žalobkyně zaplatila na pojistném částku ve výši celkem 90 500 Kč, žalovaná žalobkyni při skončení pojistné smlouvy vyplatila odkupné ve výši 77 589 Kč, současně odečetla daň ve výši 13 Kč. Žalobkyně se domáhala vydání částky 12 898 Kč jako bezdůvodného obohacení, jelikož pojistnou smlouvu měla za neplatnou pro rozpor se zákonem a evropským právem, přičemž žalovaná částka představuje rozdíl mezi žalobkyní zaplaceným pojistným na jedné straně a žalovanou vyplaceným odkupným a daní na straně druhé.2. Vysvětlila, že předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění, tj. pojištění spojené s investičním fondem. Pojistné je umisťováno do investičních fondů dle čl. 2.1.9 zvláštních pojistných podmínek (dále jen „ZPP“) tak, že se pojistné použije na nákup podílových jednotek, pojistné plnění pak odpovídá hodnotě podílových jednotek, nebo hodnotě zaplaceného pojistného, když pojistná částka nebyla ve smlouvě sjednána.3. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v neurčitosti ujednání o poplatcích. Žalovaná byla dle čl. 2.1.10 ZPP oprávněna snižovat počet podílových jednotek o všechny poplatky, které byly stanoveny ve Specifikaci podmínek pojištění (dále jen „specifikace“), tj. pojistné plnění záviselo na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek. Zdůraznila, že specifikace nebyla nedílnou součástí smlouvy, jelikož nebyla žalobkyni nikdy předána; specifikace nadto neobsahovala pouze poplatky, ale i důležitá upřesnění týkající se pojistné smlouvy. Pojistná smlouva rozlišovala různé ceny podílových jednotek (nákupní a prodejní) a rozdíl mezi nimi byl až 5 %; hodnota podílových jednotek tak byla snižována za pomoci skrytého poplatku, který představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Žalobkyně poukázala dále na neurčitost hodnoty podílových jednotek, když tento pojem v pojistné smlouvě není jasně definován a nelze dovodit, jak se hodnota podílových jednotek stanoví, a jaký je tudíž rozsah pojistného plnění. V této souvislosti poukázala na čl. 2.1.13 ZPP, dle kterého se rizikové pojistné odečítá z akumulačních podílových jednotek, a na čl. 2.1.12 ZPP, dle kterého vzniká akumulovaný dluh, tato ujednání považovala žalobkyně za taková, která nejsou dostatečně určitá. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně také v čl. 2.13 Všeobecných pojistných podmínek (dále jen „VPP“), dle kterého má žalovaná právo specifikaci měnit či doplňovat, takové ujednání považovala za nepřípustné dle § 56 odst. 3 písm. h) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet odměny, kterou má žalobkyně zaplatit, tj. pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 obč. zák. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila.5. Žalobkyně současně uvedla, že uzavřená pojistná smlouva nebyla smlouvou pojistnou, jelikož žalobkyně nepřevzala pojistné riziko, neboť ve smlouvě nebyla sjednána pojistná částka pro krytí rizika smrti; nejednalo se dle ní o sjednání pojištění, nýbrž o poskytování investičních služeb.6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Žalovaná potvrdila, že s žalobkyní uzavřela dne 27.12.2009 pojistnou smlouvu č. , hodnota, na produkt investiční životní pojištění , Anonymizováno, , žalobkyně se zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 1 500 Kč, tato částka pak byla změněna na částku 500 Kč měsíčně. Smlouva byla ukončena na žádost žalobkyně dne 12.12.2023, přičemž jí žalovaná vyplatila odkupné ve výši 77 576 Kč. Dle žalované součástí pojistné smlouvy byly VPP, ZPP a specifikace, přičemž žalobkyně svým podpisem potvrdila, že byla s těmito dokumenty seznámena a že souhlasí s jejich obsahem; žalovaná žalobkyni pravidelně zasílala výroční dopisy, kterými jí informovala o stavu a hodnotě jejího pojištění, včetně strhávaných poplatků. Žalovaná smlouvu považovala za platnou, dle ní neobsahovala zneužívající či nejasná a neurčitá ujednání, naopak byla sjednána řádně, platně a žalobkyně byla seznámena s kompletní smluvní dokumentací i všemi podmínkami smlouvy. Zdůraznila, že ve smlouvě bylo sjednáno tzv. hlavní pojištění, a to pojištění kryjící riziko smrti a dožití, a že specifikace nebyla po celou dobu trvání smlouvy ze strany žalované měněna. Vysvětlila, jaké náklady a poplatky byly se smlouvou spojeny, jakým způsobem je vypočteno odkupné a jak se vyvíjela hodnota investičního fondu. Odmítla, že by rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou představoval skrytý poplatek, když systém nákupu a prodeje je zcela transparentní, stejně tak odmítla, že by byla skrytá ujednání o tvorbě a úročení akumulovaného dluhu. Současně akcentovala, že výpočet pojistného plnění je určitý a srozumitelný, jelikož není vyloučeno, aby výpočet pojistného plnění byl stanoven matematickým vzorcem. Žalovaná namítla z procesní opatrnosti promlčení uplatněného nároku s tím, že nárok je alespoň z části promlčen, a rovněž žalovaná vznesla námitku započtení oproti bezdůvodnému obohacení z titulu vyplaceného odkupného. Zdůraznila, že smlouva neobsahuje jakákoliv zneužívající ujednání ve smyslu směrnice.7. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.8. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že dne 27.12.2009 žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , produktem (hlavním pojištěním) bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití , Anonymizováno, (viz protokol z jednání ze dne 19.2.2025). Z pojistné smlouvy č. , hodnota, (č.l. 8-9) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.1.2010, žalobkyně se zavázala platit měsíční pojistné ve výši 1 500 Kč, kolonka „pojistná částka pro krytí rizika smrti“ je nevyplněna, pojistná doba byla 19 let. Pojistná smlouva obsahovala „prohlášení pojistníka a pojištěného“, kde je uvedeno, že žalobkyně byla seznámena se Specifikací podmínek pojištění a souhlasí s jejím obsahem (dále jen „Specifikace“), dále že před uzavřením smlouvy obdržela Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob ze dne 1. 1. 2005 (dále jen „VPP“) a ZPP pro pojištění Rytmus verzi 03/01.09.2009 (dále jen „ZPP“). Pojistná smlouva sama neobsahovala nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného.9. V odstavci 1.2.20 VPP bylo uvedeno, že podílovou jednotkou se rozumí „podíl na investičním fondu představující nárok na část hodnoty investičního fondu“; v odstavci 2.5.1 VPP bylo uvedeno, že „prodejní cena počáteční nebo akumulační podílové jednotky fondu se určí jako podíl části hodnoty majetku fondu odpovídající příslušným podílovým jednotkám a celkového počtu daných podílových jednotek tohoto fondu“ a v odstavci 2.5.2 VPP bylo uvedeno, že „nákupní cena podílové jednotky odpovídá její prodejní ceně zvýšené o procento stanovené pojistitelem ve specifikaci podmínek pojištění“ (VPP na č.l. 13-17).10. V odstavci 2.1.10.1 ZPP bylo uvedeno, že pojistitel je oprávněn účtovat pojistníkovi poplatek „na úhradu počátečních nákladů“ zejména „na pokrytí nákladů spojených se získáním pojištění, vyhotovením pojistné smlouvy a zavedením do informačního systému“ s tím, že „platí se formou snižování počtu počátečních podílových jednotek na účtu pojistníka o stanovené procento, a to vždy k výročnímu dni pojištění“; v odstavci 2.1.2 ZPP je pojistné plnění v případě smrti je „ve výši pojistné částky pro krytí rizika smrti, je-li v pojistné smlouvě dohodnuta“, jinak „odpovídá vyšší z hodnot, a to buď hodnotě podílových jednotek nebo hodnotě zaplaceného pojistného na investiční část hlavního pojištění snížené o hodnotu odkoupených akumulačních podílových jednotek“ (ZPP na č.l. 9-13).11. Ze Specifikace (č.l. 37-38) soud zjistil, že roční poplatek na úhradu počátečních nákladů činí „3,5 % z počtu počátečních podílových jednotek ročně“ a „strhává se po dobu trvání pojištění v jeho výroční den“, přičemž „počáteční náklady jsou rovny součtu ročních poplatků na úhradu počátečních nákladů stržených za celou dobu trvání pojištění“.12. Z výročního dopisu ke