38 C 431/2024-185 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25.9.2024 došlou zdejšímu soudu dne 26.9.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 26 859 Kč se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 114 632 Kč za dobu od 18.9.2024 do 30.10.2024 a z částky 26 859 Kč za dobu od 31.10.2024 do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 28.3.2011 pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití. Žalobkyně zaplatila na pojistném částku ve výši celkem 115 344 Kč, žalovaná vyplatila žalobkyni dne 30.10.2024 částku ve výši 87 773 Kč a vrátila žalobkyni dne 12.9.2024 přeplatek na pojistném ve výši 8 404 Kč. Žalobkyně se tak domáhala vydání částky 26 859 Kč (původně žalovaná částka ve výši 114 632 Kč minus 87 773 Kč) jako bezdůvodného obohacení, jelikož pojistnou smlouvu měla za neplatnou pro rozpor se zákonem a evropským právem, přičemž žalovaná částka představuje rozdíl mezi žalobkyní zaplaceným pojistným na jedné straně a žalovanou vyplaceným odkupným na straně druhé.2. Vysvětlila, že předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění, tj. pojištění spojené s investičním fondem. Pojistné je umisťováno do investičních fondů dle čl. 2.1.10 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“) tak, že se pojistné použije na nákup podílových jednotek, pojistné plnění pak odpovídá hodnotě podílových jednotek, nebo pojistné částce pro pojištění rizika smrti ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě.3. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v neurčitosti ujednání o poplatcích. Žalovaná byla dle čl. 2.1.11 ZPP oprávněna snižovat počet podílových jednotek o všechny poplatky, které byly stanoveny ve Specifikaci podmínek pojištění (dále jen „specifikace“), tj. pojistné plnění záviselo na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek. Zdůraznila, že specifikace nebyla nedílnou součástí smlouvy, jelikož nebyla žalobkyni nikdy předána; specifikace nadto neobsahovala pouze poplatky, ale i důležitá upřesnění týkající se pojistné smlouvy. Pojistná smlouva rozlišovala různé ceny podílových jednotek (nákupní a prodejní) a rozdíl mezi nimi byl až 5 %; hodnota podílových jednotek tak byla snižována za pomoci skrytého poplatku, který představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, rovněž byla snižována o tzv. počáteční náklady (provizi uhrazenou pojistitelem zprostředkovateli). Žalobkyně poukázala dále na neurčitost hodnoty podílových jednotek, když tento pojem v pojistné smlouvě není jasně definován a nelze dovodit, jak se hodnota podílových jednotek stanoví, a jaký je tudíž rozsah pojistného plnění. V této souvislosti poukázala na čl. 2.1.14 ZPP, dle kterého se rizikové pojistné odečítá z akumulačních podílových jednotek, a na čl. 2.1.13 ZPP, dle kterého vzniká akumulovaný dluh, tato ujednání považovala žalobkyně za zneužívající. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně také v čl. 2.13 Všeobecných pojistných podmínek (dále jen „VPP“), dle kterého má žalovaná právo specifikaci měnit či doplňovat, takové ujednání považovala za nepřípustné dle § 56 odst. 3 písm. h) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet odměny, kterou má žalobkyně zaplatit, tj. pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 obč. zák., když naplňují skutkovou podstatu nepřiměřených smluvních ujednání dle § 56 odst. 3 písm. g) a i) obč. zák. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila.5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Žalovaná potvrdila, že s žalobkyní uzavřela dne 28.3.2011 pojistnou smlouvu č. , hodnota, na produkt investiční životní pojištění , Anonymizováno, . Zdůraznila, že za žalovanou uzavřel smlouvu obchodní zprostředkovatel pan , jméno FO, , tedy pravděpodobně příbuzný žalobkyně. Žalobkyně platila měsíční pojistné ve výši 712 Kč, celkem uhradila částku 115 344 Kč, včetně přeplatku ve výši 8 404 Kč. Žalovaná zasílala žalobkyni pravidelně výroční dopisy na mailovou adresu, kterou žalobkyně opakovaně používala ve styku s žalovanou. Smlouva byla ukončena výpovědí žalobkyně ze dne 28.8.2024, přičemž pojištění zaniklo uplynutím výpovědní doby dne 29.10.2024, a žalovaná vyplatila žalobkyni dne 11.9.2024 přeplatek ve výši 8 404 Kč a dne 30.10.2024 odkupné ve výši 87 773 Kč.6. Žalovaná považovala pojistnou smlouvu za platnou a určitou, uplatnění žaloby označila za šikanózní výkon práva, který nepožívá právní ochrany.7. Zdůraznila, že žalovaná po celou dobu trvání smlouvy poskytovala žalobkyni pojistnou ochranu a pro případ pojistné události byla připravena vyplatit pojistné plnění, současně žalobkyně řádně platila sjednané pojistné. Namítla, že specifikace byla uvedena v pojistné smlouvě v seznamu dokumentů (konkrétně v bodě XI pojistné smlouvy) a žalobkyně podpisem smlouvy stvrdila, že s ní byla seznámena a souhlasí s ní, v této souvislosti poukázala na presumpci pravosti a správnosti listiny. Žalovaná se vymezila proti tvrzení žalobkyně, že hodnota podílových jednotek je snížena za pomoci skrytého poplatku, jelikož systém nákupu a prodeje podílových jednotek byl jasně popsán v ujednání všeobecných pojistných podmínek, stejně tak byl ve specifikaci jasně stanoven procentuální rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Vysvětlila, že přestože se kapitálová hodnota pojištění v čase mění, lze ji ke konkrétnímu okamžiku vyčíslit, a tudíž i vyčíslit poplatek k úhradě počátečních nákladů. Zdůraznila, že pojistná částka (a rovněž i výše pojistného plnění) může být navázána na hodnotu investičního fondu; rozložení poplatku do delšího časového úseku přitom ukládá žalované zákon a tato úprava byla přijata za účelem ochrany spotřebitele. Vzorec na výpočet poplatku je zcela banální, když je to 9,5 % z počtu počátečních podílových jednotek ročně. Stejně tak výpočet pojistného plnění, konkrétně stanovení prodejní a nákupní hodnoty podílových jednotek je určitý a srozumitelný, když podíl je nakoupen za nákupní cenu a následně prodán za prodejní cenu. K akumulovanému dluhu uvedla, že tvorba počátečních podílových jednotek z pojistného hrazeného v prvních dvou letech pojištění je naprosto standardní postup na trhu investičního životního pojištění. K možnosti změny specifikace žalovaná uvedla, že po celou dobu trvání pojistné smlouvy nedošlo ze strany žalované k její změně.8. Z opatrnosti vznesla námitku promlčení s tím, že tvrzený nárok žalobkyně je promlčen v objektivní tříleté i subjektivní dvouleté promlčecí době. Subjektivní promlčecí doba počala běžet nejpozději od doručení výročního dopisu ze dne 5.4.2021, který byl doručen žalobkyni na její mailovou adresu. V tomto dopise byla uvedena měsíční výše pojistného, hodnota fondů naceněných ke dni 29.3.2021, včetně hodnoty podílových jednotek, platby a pohyby na účtu, včetně stržené výše rizikového pojištění a souhrnu poplatků. Současně vznesla obrannou kompenzační námitku, resp. námitku zúčtování vzájemných plnění, když dne 30.10.2024 vyplatila žalobkyni odkupné ve výši 87 061 Kč.9. V podání ze dne 18.2.2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět bez uvedení důvodu, přičemž na jednání dne 12.3.2025 upřesnila, že bere žalobu zpět co do částky 7 692 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 692 Kč za dobu od 18.9.2024 do zaplacení.10. Žalobkyně současně k vznesené námitce promlčení uvedla, že k ní nelze přihlížet s ohledem na existenci zneužívajících ujednání v pojistné smlouvě. Současně poukázala na to, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně hradila pojistné až do podání této žaloby, nemohla vědět o neplatnosti smlouvy a nemohla tudíž běžet subjektivní promlčecí doba. Poukázala s odkazem na přítomnost zneužívajících ujednání v pojistné smlouvě, že je třeba přijmout veškerá nezbytná opatření k ochraně žalobkyně jako spotřebitele. Žalobkyně tak nepovažovala svůj nárok za promlčený. Současně zdůraznila, že žalovaná nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, když věděla o tom, že smlouvy jsou neplatné, s ohledem na uvedené měla za to, že se na jednotlivé platby aplikuje desetiletá promlčecí doba.11. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 18.2.2025, upřesněné na jednání dne 12.3.2025, soud ve výroku I. řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil co do částky 7 692 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 692 Kč za dobu od 18.9.2024