38 C 480/2024-71 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 14.11.2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 560 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) po vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 24 168 Kč do 8.10.2023. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 20 000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 463,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 268 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 6.4.2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 560 Kč dle čtvrtého odstavce třetí strany smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovaný uzavřeli dne 8.9.2023 smlouvu o úvěru (č.l. 33-34, k tomu výpis z běžného účtu na č.l. 38) a dodatek č. , hodnota, (č.l. 32), součástí smluvních ujednání jsou obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (č.l. 39-46). Z předložené smlouvy o úvěru a jejího dodatku vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši celkem 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 4 168 Kč. Dle ujednání činí úroková sazba 253,55 %, RPSN 1 544,70 %. Celkovou částku ve výši 24 168 Kč se žalovaný zavázal uhradit do 8.10.2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 8.9.2023 částku 8 000 Kč a dne 17.9.2023 částku 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného (výpisy z běžného účtu na č.l. 13 a 14 a sdělení banky na č.l. 66). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni neuhradil ničeho (žalovaný nic jiného netvrdil). Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 15-28), potvrzení o provedení transakce (č.l. 12) a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek (č.l. 35-37), soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 15.4.2024 (č.l. 29 a podací arch na č.l. 30). Žalovaný byl kontaktován ohledně dlužné částky dopisy ze dne 2.5.2024 (č.l. 9) a ze dne 20.5.2024 (č.l. 11). Dopisem ze dne 17.10.2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 31.10.2024 (č.l. 10 a podací arch na č.l. 31).5. Z výpisu z obchodního rejstříku (č.l. 47) a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č.l. 48) soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 24 168 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 4 168 Kč. Výši úroků považuje soud za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba 253,55 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto až 1 544,70 %.11. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v září roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v září roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,50 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 253,55 % převyšuje běžnou úrokovou sazbu více jak 26násobně, roční procentní sazba nákladů 1 544,70 % je více jak 162násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.12. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala žalovanému na bankovní účet ve výši 20 000 Kč její právní předchůdkyně bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Soud současně zamítl žalobu co do částky 3 560 Kč představující smluvní pokutu, částky 4 268 Kč představující smluvní úrok a částky 699 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 17.10.2024, a to nejpozději do 31.10.2024. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 31.10.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 1.11.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 1.11.2024 do zaplacení z částky 20 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 20 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu smluvního úroku ve výši 4 268 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 560 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 463,01 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 67 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 33 %.15. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 814 Kč představující 34 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %) z jejich celkové výše 2 395 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 943 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žal