38 C 488/2024-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 5.10.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 29 416,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 284,30 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 662,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 008,23 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 23.4.2024 do zaplacení a s úrokem z částky 11 655,84 Kč ve výši 8 % ročně za dobu od 23.4.2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, přičemž se zavázala v souvislosti s úvěrem uhradit částku 1 014 Kč na úrocích, částku 9 800 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 2 770 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku 3 600 Kč za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště, tj. celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024. Žalobkyně po žalované požaduje jistinu ve výši 11 655,84 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 352,29 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 336 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 582,63 Kč, úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště ve výši 2 057,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 432,90 Kč, úrok kapitalizovaný za dobu od 22.11.2023 do 22.4.2024 ve výši 662,13 Kč, zákonný úrok kapitalizovaný do 22.4.2024 ve výši 1 284,30 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 11 655,84 Kč za dobu od 23.4.2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 008,23 Kč za dobu od 23.4.2024 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) a žalovaná uzavřely dne 21.9.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (č.l. 11-12). Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok ve výši 1 014 Kč, částku 9 800 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 2 770 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku 3 600 Kč za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště. Dle smlouvy činí úroková sazba 8 %, RPSN 272,44 %. Celkovou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Z transakční historie (č.l. 13) soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši celkem 16 200 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 21-24), potvrzení o zaplacení kupní ceny (č.l. 18) a přílohy – seznamu postoupených pohledávek (č.l. 19-20), soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 14.6.2024 (č.l. 14). Dopisem ze dne 10.9.2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 25.9.2024 (č.l. 16-17 a podací lístek na č.l. 15).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 37 184 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem a poplatky ve výši celkem 17 184 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Sjednaná úroková sazba je sice pouze 8 %, avšak RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je až 272,44 %.13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v září roku 2022, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v září roku 2022 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,70 % ročně. Sjednaná úroková sazba je sice nižší, avšak roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 272,44 % významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, je až více než 28násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou poskytla žalované ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu její právní předchůdkyně, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. V dané věci však žalovaná již uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 16 200 Kč, žalobě tak lze vyhovět pouze do částky 3 800 Kč, tj. 20 000 Kč minus 16 200 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou podle § 1879 o. z. Dále soud žalobu zamítl co do částky 25 616,90 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 29 416,90 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 3 800 Kč), včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 662,13 Kč a smluvního úroku z částky 11 655,84 Kč ve výši 8 % za dobu od 23.4.2024 do zaplacení.15. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 10.9.2024, ve kterém stanovila lhůtu do 25.9.2024. Nejpozději tedy měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení dne 25.9.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 26.9.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně ode dne 26.9.2024 do zaplacení z částky 3 800 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyš