39 C 11/2025-66 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 26 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 7. 12. 2022 do zaplacení. V návrhu žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , dne 18. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl splatný dne 6. 12. 2022. Žalovaný však své závazky ze smlouvy porušil, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Dne 6. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaná částka 26 440 Kč se sestává z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 4 600 Kč a dále smluvní pokuty, která v době zesplatnění činila 1 840 Kč, nejpozději splatných dne 6. 12. 2022, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, avšak dluh neuhradil.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 18. 11. 2021 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 20 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit jistinu ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 4 600 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku 24 600 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně a RPSN bylo 1 141,2 % (důkaz: smlouva o úvěru č. , hodnota, na č. l. 10). Z informace o proplacení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně a informace od , právnická osoba, zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , Anonymizováno, částku ve výši 20 000 Kč dne 19. 11. 2021 (důkaz: výpis z účtu , č. účtu, na č. l. 9 a vyřízení žádosti o součinnost k dotazu soudu na č. l. 57). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 34 až 44 p. v.) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky oznámením ze dne 11. 7. 2024 (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 30). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 11. 7. 2024 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 31).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku celkem ve výši 24 600 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 4 600 Kč. Výši úroků a dalších nákladů považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je pak 1 141,2 %.13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v listopadu roku 2021, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v listopadu roku 2021 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 7,68 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě 1 141,2 % je pak více než sto čtyřicet osm krát vyšší. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet dne 19. 11. 2021 ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud žalobu zamítl co do částky 6 440 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 26 440 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 20 000 Kč).15. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne, kdy žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, tj. od 7. 12. 2022 do zaplacení z částky 20 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 20 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu smluvních úroků a smluvní pokuty ve výši celkem 6 440 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 75,64 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 24,36 %.17. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 1 288 Kč (zaokrouhleno z 1 287,13 Kč) představující 51,28 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 75,64 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,36 %) z jejich celkové výše 2 510 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 1 058 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč.18. O povinnosti zaplatit náhradu