39 C 217/2024-159 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 52 844 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne 24. 2. 2012 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , ve které si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití (dále jen „pojistná smlouva“). Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 414 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově částku 98 230 Kč, žalovaná poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 45 386 Kč, a to prostřednictvím odkupného. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 52 844 Kč s příslušenstvím, které odpovídá rozdílu mezi celkovou částkou pojistného, které žalobkyně uhradila na základě pojistné smlouvy, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem, a výší odkupného, které od žalované obdržela.2. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v tom, že podle čl. 2.1.3.1. zvláštních pojistných podmínek (dále jen „ZPP“) bylo sjednáno pojistné plnění pro případ smrti tak, že: „pojistné plnění odpovídá vyšší z hodnot, a to buď pojistné částce pro pojištění rizika smrti ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě ke vzniku pojistné události nebo hodnotě podílových jednotek.“ Rozsah pojistného plnění se tak odvíjí od měnící se hodnoty investic alokovaných ve vnitřních investičních fondech žalované. Počet podílových jednotek na účtu pojistníka, oceněný dle pojistných podmínek je pak základem pro pojistné plnění ve formě hodnoty podílových jednotek. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná byla podle pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna snižovat počet podílových jednotek na účtu pojistníka (skrze jejichž hodnotu se vypočítávala výše pojistného plnění) o poplatky, které nebyly ujednány určitým způsobem. Sazebník poplatků i další důležitá upřesnění podmínek pojištění byly obsaženy v tzv. specifikaci podmínek pojištění, která však žalobkyni nebyla nikdy předána. Nadto pojistná smlouva rozlišovala různé ceny podílových jednotek (nákupní a prodejní), přičemž rozdíl mezi nimi představoval skrytý poplatek ve výši až 5 %. Nadto podle pojistných podmínek mělo dojít k vytváření počátečních a akumulačních podílových jednotek, přičemž hodnota podílových jednotek měla být snižována o náklady související s uzavřením pojistné smlouvy (tedy provizi pojišťovacího zprostředkovatele); konstrukce účtování byla nepřehledná a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelná a z podmínek pojištění nebylo možno dovodit, jak se hodnota podílových jednotek má stanovit. Nadto podle pojistných podmínek v případě, že hodnota akumulačních podílových jednotek nepostačuje na úhradu poplatků a rizikového pojistného, vzniká akumulovaný dluh, který se úročí; přitom však nejde o případ, že by mezi stranami došlo k zapůjčení peněz ani k prodlení s plněním závazku, nýbrž o způsob skrytého snížení hodnoty pojištění ve prospěch žalované. V uvedených ujednáních spatřovala žalobkyně ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Dále uvedla, že o pojištění vlastně ani nešlo, neboť ve vztahu k hlavnímu pojištění nedošlo vůbec k převzetí pojistného rizika. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však dluh neuhradila.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhovala její zamítnutí. Uzavření pojistné smlouvy se žalobkyní potvrdila. Smlouvu označila za určitou a srozumitelnou a akcentovala, že žalovaná po dobu 8 let poskytovala pojistnou ochranu a pro případ pojistné události byla připravena vyplatit pojistné plnění, a na jejímž základě žalobkyně řádně platila pojistné. Dále namítla, že tzv. specifikace podmínek pojištění byla uvedena v pojistné smlouvě v seznamu dokumentů a žalobkyně podpisem smlouvy stvrdila, že s ní byla seznámena a souhlasí. Ve smlouvě byla sjednána pojistná částka pro případ smrti, není tudíž správný argument žalobkyně, že by pojistitel nepřevzal v tomto směru žádné pojistné riziko. Pokud by bylo pravdou, že žalobkyně při sjednávání pojistné smlouvy neobdržela shora uvedenou specifikaci, musela by nejpozději při uzavírání pojistné smlouvy pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, když jí chybí podstatná část dokumentace, na jejímž základě je počítána výše poplatků i výše rizikového pojistného. Systém nákupu a prodeje podílových jednotek byl jasně popsán v ujednání všeobecných pojistných podmínek, stejně tak byl ve specifikaci jasně stanoven procentuální rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Dále uvedla, že byl žalobkyni doručen výroční dopis, kde byla mj. uvedena i měsíční výše pojistného, hodnota fondů ke specifikovanému datu, včetně hodnoty podílových jednotek pojistníka, plateb pojistného, pohybů na účtu pojistníka včetně stržené výše rizikového pojistného a souhrnu poplatků. Dále žalovaná namítla z procesní opatrnosti promlčení celého uplatněného nároku. V tomto směru poukázala na to, že uplynulo již 6 let od výpovědi pojistné smlouvy, storno pojistné smlouvy žalovaná eviduje ke dni 7. 2. 2018 a poslední platba pojistného proběhla již v roce 2018, tedy je celý nárok žalobkyně promlčen.4. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:5. Na základě shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) (viz č.l. 113) má soud za zjištěné, že žalobkyně uzavřela dne 24. 2. 2012 se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , pojistné bylo sjednáno ve výši 1 414 Kč měsíčně. K zániku této pojistné smlouvy došlo dne 7. 2. 2018. Žalobkyně uhradila žalované poslední platbu dne 4. 12. 2017 ve výši 1 414 Kč a dne 7. 2. 2018 ve výši 664 Kč, celkem žalobkyně uhradila žalované částku za celé pojistné období ve výši 98 230 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 7. 2. 2018 částku 45 386 Kč.6. Dne 24. 2. 2012 ujednaly žalovaná jako pojistitel a žalobkyně jako pojistník pojistnou smlouvu č. , Anonymizováno, počátkem pojištění dne 7. 3. 2012. Jako hlavní pojištění bylo ve smlouvě uvedeno investiční životní pojištění pro případ smrti, celkové pojistné činilo částku 1 414 Kč měsíčně. V článku , Anonymizováno, . smlouvy bylo uvedeno prohlášení žalobkyně coby pojistníka, že byla seznámena se Specifikací podmínek pojištění, byla s ním seznámena a souhlasí s jejím obsahem (dále jen „Specifikace“), dále že před uzavřením smlouvy obdržela Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob ze dne 1. 1. 2010 (dále jen „VPP“) a ZPP pro pojištění , Anonymizováno, verzi , datum, (dále jen „ZPP“). Pojistná smlouva sama neobsahovala nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného. (vše zjištěno z uvedené pojistné smlouvy na č.l. 27-28; její podepsání v této podobě nebylo mezi stranami sporné)7. V odstavci , Anonymizováno, VPP bylo uvedeno, že podílovou jednotkou se rozumí „podíl na investičním fondu představující nárok na část hodnoty investičního fondu“; v odstavci , Anonymizováno, VPP bylo uvedeno, že „prodejní cena počáteční nebo akumulační podílové jednotky fondu se určí jako podíl části hodnoty majetku fondu odpovídající příslušným podílovým jednotkám a celkového počtu daných podílových jednotek tohoto fondu“ a v odstavci , Anonymizováno, VPP bylo uvedeno, že „nákupní cena podílové jednotky odpovídá její prodejní ceně zvýšené o procento stanovené pojistitelem ve specifikaci podmínek pojištění“ (zjištěno z uvedených VPP).8. V odstavci , Anonymizováno, ZPP bylo uvedeno, že pojistitel je oprávněn účtovat pojistníkovi poplatek „na úhradu počátečních nákladů“ zejména „na pokrytí nákladů spojených se získáním pojištění, vyhotovením pojistné smlouvy a zavedením do informačního systému“ s tím, že „platí se formou snižování počtu počátečních podílových jednotek na účtu pojistníka o stanovené procento, a to vždy k výročnímu dni pojištění“ (zjištěno z uvedených ZPP).9. Soud dále k této otázce provedl k důkazu specifikace podmínek pojištění , Anonymizováno, , platnost od 20. 12. 2011 (č. l. 50-51), z níž vyplývá, že roční poplatek na úhradu počátečních nákladů činí „9,5 % z počtu počátečních podílových jednotek ročně“ a „strhává se po dobu trvání pojištění v jeho výroční den, naposledy však ve výroční den pojištění v roce, ve kterém se pojištěný dožije věku 75 let“ (zjištěno z uvedené Specifikace).10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k násl