39 C 287/2024-64 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 29 276,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od 1. 2. 2024 do zaplacení. V návrhu žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 11. 10. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr ve výši 29 276,68 Kč. Úvěr byl splatný dne 31. 1. 2024. Žalovaná však své závazky ze smlouvy porušila, když splátky úvěru nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky. Dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 29 276,68 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, avšak dluh neuhradila.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z úvěrové smlouvy (č.l. 9) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 11. 10. 2023 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalované částka 20 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit jistinu ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 15 919,47 Kč. Poplatek za prodlení se zaplacením splátky byl sjednán ve výši 250 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku 35 919,47 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 149,949 % a RPSN bylo 299,98 % (viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č.l. 16-18). Z informace o proplacení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně (č.l. 15) a informace od , právnická osoba, . (č.l. 61) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku ve výši 20 000 Kč dne 11. 10. 2023. Z listiny na č. l. 14 soud zjistil, že žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 20 000 Kč, z poplatků ve výši 500 Kč a z úroku ve výši 8 776,68 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 (č. l. 24 – 33) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dne 16. 2. 2024 (č. l. 12). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 16. 2. 2024 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 12 p. v. a podací arch na č.l. 7).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 35 919,47 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 15 919,47 Kč; nad rámec tohoto žalovaná měla uhradit poplatek prodlení se zaplacením splátky ve výši 250. Výši úroků, poplatků a dalších nákladů považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána ve výši 146,949 %, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je pak 299,98 %.13. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v říjnu roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v říjnu roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,37 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě 299,98 % je pak více než třiceti dvounásobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům a nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalované na bankovní účet ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud žalobu zamítl co do částky 9 276,68 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 29 276,68 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 20 000 Kč).15. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ode dne, kdy žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, tj. od 1. 2. 2024 do zaplacení z částky 20 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 20 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu, smluvních úroků a poplatků ve výši celkem 9 276,68 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 68,31 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 31,69 %.17. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 961 Kč představující 36,62 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,69 %) z jejich celkové výše 2 252 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 1 172 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč.18. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.19. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s.