39 C 312/2024-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 1. 10. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 41 950 Kč, skládající se z půjčené částky 25 000 Kč a souhrnného poplatku 20 450 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení ze součtu těchto částek (41 950 Kč). Žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne 30. 11. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru poté, co byla prověřena úvěruschopnost žalované, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 7 500 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 a úrokem 4 950 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba činila 70,89 % p. a. (celkem částka ve výši 45 450 Kč). Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 60 týdenních splátkách ve výši 757,50 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne předchozí splátky. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 41 950 Kč, jelikož žalovaná již uhradila částku 3 500 Kč (45 450 Kč – 3 500 Kč = 41 950 Kč). Žalobkyně se rozhodla, že zákonný úrok z prodlení bude požadovat až od doby předepsané splatnosti ve smlouvě, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 24. 1. 2025 a datum prodlení ke dni 25. 1. 2024.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.3. Žalovaná byla usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 11. 2024, č. j. 39 C 312/2024-28 vyzvána, aby se ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení, k čemuž došlo dne 9. 12. 2024 fikcí doručení, vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“/) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. V řízení bylo na základě úvěrové smlouvy ze dne 30. 11. 2022 (důkaz: úvěrová smlouva ze dne 30. 11. 2022 č. l. 7-8) zjištěno, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 30. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 7 500 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 a úrokem 4 950 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba činila 70,89 % p. a. (celkem částka ve výši 45 450 Kč) a RPSN pak 212,77 %. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 60 týdenních splátkách ve výši 757,50 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne předchozí splátky. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením úvěru. Žalovaná celkově uhradila částku 3 500 Kč (důkaz: výpis provedených plateb na č. l. 10). Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 17. 10. 2023, a to v ten samý den (důkaz: předžalobní výzva ze dne 17. 10. 2023 na č. l. 6 společně se seznamem zasílaných upomínek s podacími čísly na č. l. 5).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 45 450 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena poplatky v celkové výši 20 450 Kč. Výši poplatků a dalších nákladů považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je pak 212,77 %, zápůjční úroková sazba je 70,89 % p. a.13. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen do výše poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč. Soud má za to, že smlouvou sjednaná zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % výrazně převyšuje úrokovou sazbu obvykle nabízenou v bankovním sektoru. Soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v listopadu 2022, kdy byla smlouva uzavřena činila obvyklá sazba úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami 9,63 %. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok s přihlédnutím k dalším poplatkům a nákladům mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici (smluvený úrok je přibližně 7 krát vyšší a RPSN pak dokonce 22 krát vyšší) a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.14. Co do částky 21 500 Kč je žaloba důvodná. Žalobkyně má nárok pouze na jistinu, po odečtení částky ve výši 3 500 Kč, kterou žalobkyni žalovaná již zaplatila, což žalobkyně sama tvrdila a podložila výpisem plateb, ve výši 21 500 Kč, neboť předmětná smlouva je absolutně neplatná a žalobkyně tak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Soud žalobu zamítl co do částky 20 450 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 41 950 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 21 500 Kč).15. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu je obou účastníků téměř totožný.