39 C 350/2024-93 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalovaná se žalobou/návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z toho důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem, , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne 7. 1. 2003 smlouvu o účtu č. , číslo smlouvy, , na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále pak právní předchůdkyně žalované uzavřela s žalovaným dne 10. 9. 2009 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2024. Žalovaný překročil povolený limit kontokorentu a přes upomínky učiněné ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek. Nepovolený debetní zůstatek byl poté právní předchůdkyní žalobkyně dne 1. 2. 2024 převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. O převedení byl žalovaný vyrozuměn výzvou ze dne 1. 2. 2024, kterou byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Tato pohledávka za žalovaným, včetně jejího příslušenství (úroky z prodlení), byla poté postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024, to bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 22. 7. 2024. Žalovaný na svém dluhu ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k uplatňovanému nároku žalobkyně nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí.4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 7. 1. 2003 smlouvu o účtu č. , číslo smlouvy, , následně také smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (č. účtu , Anonymizováno, ), a to dne 10. 9. 2009, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 kč, limit kontokorentu byl sjednán do této výše. Žalovaný se zavázal splatit celou výši kontokorentu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný byl také dle této smlouvy povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení právní předchůdkyně žalobkyně (důkaz: Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu na č. l. 13, Oznámení , právnická osoba, ., o úrokových sazbách na č. l. 53). Dle smlouvy se žalovaný zavázal nedostat se na svém účtu do debetního zůstatku. Žalovaný tuto povinnost porušil, když přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně nevyrovnal nepovolený zůstatek na svém účtu (důkaz: Výpis účtu č. , č. účtu, na č. l. 16 a 15 p.v., ze kterých je zřejmé převedení pohledávky na evidenční účet ke dni 2. 2. 2024, Výzva před podáním žaloby od , právnická osoba, . ze dne 3. února 2024 na č. l. 43). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024 přešla předmětná pohledávka za žalovaným na žalobkyni (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024 na č. l. 71 a seznam postoupených pohledávek na č. l. 69). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně a také žalobkyní samotnou oznámením ze dne 22. 7. 2024 (důkaz: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 7. 2024 na č. l. 44 a Informace o zpracování osobních údajů na č. l. 44 p. v. s podacím lístkem ze stejného dne na č. l. 46). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 27. 9. 2024 (důkaz: Předžalobní výzva ze dne 27. 9. 2024 vč. podacího lístku ze dne 30. 9. 2024 na č. l. 47). Dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 83 665,03 Kč a příslušných zákonných úroků z prodlení a úroků sjednaných ve smlouvě, žalobkyní byly zčásti kapitalizovány.5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (který je s ohledem na dobu sjednání úvěru nutno s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. posuzovat zejména podle ustanovení § 261 odst. 3 a § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obch. zák.“), žalovaný jej však řádně nesplatil. Tím vznikla pohledávka uplatněná v tomto řízení, jak byla specifikována výše; ta byla posléze postoupena žalobkyni. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o účtu a o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč, které žalovaný dle podmínek smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dále přečerpal limit kontokorentu. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh uhradil něčeho nad rámec toho, co uváděla žalobkyně a soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost dlužnou částku vrátit i s úrokem z prodlení v zákonné výši, společně s úrokem sjednaným ve smlouvě. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch neměl. Výši nákladů na právní zastoupení soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 626 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 665,03 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,8 Kč.