39 C 365/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 95 750 Kč s příslušenstvím za odtah motorového vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti. Dne 11. 1. 2023 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, (vozidlo bylo odtaženo bez RZ) tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. , hodnota, . Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden podle ustanovení § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Datum provedení odtahu, datum umístění vozidla na parkoviště žalobkyně vč. uvedení důvodu odtahu je zaneseno v protokolu o odtahu vozidla. Požadovaná částka představuje částku za odtah ve výši 1 900 Kč a částku ve výši 93 850 Kč za parkovné, skládající se z částky 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tak činí 95 750 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k převzetí vozidla a uhrazení dlužné částky dne 14. 6. 2024. Výzva byla žalované doručena dne 20. 6. 2024. Žalobkyně poté dne 15. 7. 2024 vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky znovu, k tomuto dni činila pohledávka vůči žalované 92 050 Kč za odtah a parkovné, s příslušenstvím pak 92 554,27 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na základě zřizovací listiny je žalobce oprávněn v hlavním městě Praze k provádění odtahů vozidel z místních komunikací vč. jejich hlídání a příp. vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Cena za jeden úplný nucený odtah vozidla činí maximálně 1 900 Kč, za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den střežení (parkovné) 250 Kč/1 den a za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla 400 Kč/1 den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/1 den (důkaz: usnesení rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 15. 2. 2013 a nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobkyně provedla dne 11. 1. 2023 v 21:48 hod. odtah vozidla tovární značky , tovární značka, , typu , typ, , RZ , SPZ, , přičemž vozidlo bylo odtaženo bez RZ (dále jen „vozidlo“) v , adresa, . Odtah byl proveden na základě § 19 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění a o odtahu rozhodla žalobkyně. Cena za odtah vozidla činila 1 900 Kč (důkaz: protokol o odtahu vozidla ze dne 11. 1. 2023 č. , hodnota, na č. l. 15). Provozovatelem odtaženého vozidla byla žalovaná (důkaz: informace o vozidle na č. l. 7). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky za odtah a parkovné a k převzetí vozidla. Ve výzvě ze dne 14. 6. 2024, doručované žalovanému na adresu , adresa, , byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky při převzetí vozidla (důkaz: výzva k převzetí vozidla ze dne 14. 6. 2024 na č. l. 7 p.v., včetně doručenky na č. l. 8). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky znovu ve výzvě ze dne 15. 7. 2024 a tím také opakovaně upozorněna na další postup žalobkyně, který spočívá ve vymáhání dluhu soudní cestou. Ke dni 15. 7. 2024 činila dlužná částka společně s příslušenstvím 92 554,27 Kč (důkaz: výzva k úhradě dlužné částky ze dne 15. 7. 2024 na č. l. 18).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:7. Dle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Podle odst. 2 téhož ustanovení, po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.8. Dle § 2 odst. 1 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti činí cena za jeden úplný nucený odtah vozidla maximálně 1 900 Kč. Dle odst. 3 téhož ustanovení činí cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla 400 Kč/1 den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/1 den. V řízení bylo prokázáno, že provozovatelem vozidla (, tovární značka, , typ, RZ: , SPZ, ), které bylo dne 11. 1. 2023 odtaženo dle § 19d odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je žalovaná. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní dne 11. 1. 2023. Za odtah vozidla a parkovné náleží žalobkyni dle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel vč. jejich střežení na parkovišti částka 95 750 Kč, tj. za odtah 1 900 Kč a za parkovné 93 850 Kč. Žalobkyně se tedy domáhala částky 95 750 Kč s příslušenstvím. Protože žalovaná ani netvrdila, že by dluh byť částečně splnila, je žaloba podána po právu a celkovou dlužnou částku je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně též nárok na požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaná dlužnou částku bez zbytečného odkladu neuhradila (ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).9. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalobkyni s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada 2 paušálních nákladů á 300 Kč za písemné podání a výzvu k plnění podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu a zaplacený soudní poplatek dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 3 830 Kč.11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.