39 C 374/2024-68 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Zástavní věřitel (žalobce) se u soudu domáhal nařízení soudního prodeje zástavy. Žalobu odůvodnil tím, že je věřitelem pohledávky vyplývající z Úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 14. 6. 2021 mezi právním předchůdcem zástavního věřitele – , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, jako věřitelem a žalovaným. Zástavním dlužníkem byla dne 24. 6. 2021 načerpána celková částka úvěrového rámce ve výši 2 000 000 Kč, a to na základě žádosti o čerpání hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 22. 6. 2021. Zástavní dlužník se zavázal hradit pro první období fixace úrok ve výši 2,99 % ročně, roční úroková sazba úvěru byla sjednána jako pevná po dobu 7 let od účinnosti smlouvě, dále byla roční úroková sazba změněna na 3,19 % ročně, a to v období od 15. 1. 2024 do 14. 6. 2028.2. Na zajištění poskytnutého úvěru byla dne 14. 6. 2021 mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a zástavním dlužníkem uzavřena Zástavní smlouva k nemovitým věcem č. , Anonymizováno, , na základě které bylo zřízeno zástavní právo k výše specifikovaným nemovitostem ve prospěch právního předchůdce zástavního věřitele.3. Dlužník porušil smluvní povinnosti, když předmětnou pohledávku, když nebyly řádně a včas hrazeny platné dluhy, proto byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 18. 7. 2024, výše dluhu činila 1 876 611,99 Kč. Pohledávka původního zástavního věřitele byla postoupena, a to dne 25. 9. 2024 smlouvou o postoupení pohledávky, o čemž byl zástavní dlužník informován vyrozuměním ze dne 11. 10. 2024.4. Dlužná částka sestává z částky ve výši 1.876.611,99 Kč, úroku ve výši 3,19 % ročně z částky 1.814.112,53 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1.814.112,53 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení.5. Zástavní dlužník (žalovaný) se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil.6. Z Úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené dne 14. 6. 2021 mezi právním předchůdcem zástavního věřitele – , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, jako věřitelem a žalovaným, a ze žádosti o čerpání hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce jako věřitel na základě této smlouvy a žádosti poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 2 000 000 Kč. (důkaz: Úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, , všeobecné obchodní podmínky, žádost o čerpání hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, ) Společně se smlouvou o úvěru uzavřeli dne 14. 6. 2021 právní předchůdce žalobce a zástavní dlužníci Zástavní smlouvu k nemovitým věcem č. , Anonymizováno, , na základě které zřídil dlužník jako vlastník předmětných nemovitostí zástavní právo k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto usnesení ve prospěch tehdejšího zástavního věřitele. (důkaz: Zástavní smlouva k nemovitým věcem č. , Anonymizováno, )7. Vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl proveden rozhodnutím sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky ke dni 16. 6. 2021, ve prospěch původního zástavního věřitele. Dle výpisu z Katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 18.10.2024 je vlastníkem předmětných nemovitostí žalovaný. (důkaz: výpis z OR) Pohledávka byla postoupena, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2024, kterou byla pohledávka postoupena na žalobce (zástavního věřitele), o čemž byl zástavní dlužník informován vyrozuměním ze dne 11. 10. 2024. (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek z 25. 9. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky z 11. 10. 2024).8. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.9. V řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá soud pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Soud rozhoduje formou usnesení. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné a zástavní dlužník může tyto uplatnit až v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, pokud zástavní věřitel návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí podá, a to po nařízení výkonu rozhodnutí.10. Ze shora uvedeného je pak zjevné, že zástavní věřitel doložil, že má za zástavním dlužníkem pohledávku, přičemž k uspokojení této pohledávky bylo zástavním dlužníkem zřízeno ve prospěch tehdejšího zástavního věřitele zástavní právo na nemovitostech uvedených ve výroku I. tohoto usnesení, která jsou ve vlastnictví zástavního dlužníka - žalovaného. Žalobce doložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2024, o čemž byl zástavní dlužník informován vyrozuměním ze dne 11. 10. 2024. Po provedeném dokazování tedy soud dospěl k závěru, že žalobce jako zástavní věřitel doložil a prokázal vznik a existenci pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto usnesení s tím, že zástavním dlužníkem a vlastníkem předmětu zástavy je žalovaný. Soud proto návrhu žalobce vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 534 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x 1 500 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) dále 3 x režijní paušál po 300,- Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 1 134 Kč. Soud k výši přiznané odměny za zastoupení advokátem poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3403/20 ze dne 31.8.2021, dle kterého je při výpočtu nákladů nutno chápat předmět řízení jako penězi neocenitelný.12. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 „Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výroku rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné.“ S ohledem na usnesení Nejvyššího soudu citovaného shora neurčil soud lhůtu k zaplacení nákladů řízení podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když přiznaná náhrada nákladů řízení může být cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) uspokojena jen z výtěžku prodeje označené zástavy.13. Pro úplnost soud konstatuje, že od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb.; dle jejího čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v závislosti na tom, kdy byly úkony právní služby učiněny, tj. vzhledem k tomu, že byly učiněny před 1. 1. 2025, vycházel v § 9 odst. 1 AT z tarifní hodnoty 10 000 Kč.