8 C 115/2024-48 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 031,03 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 14. 7. 2018 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru až do úvěrového rámce ve výši 27 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat skrze kreditní kartu. Žalovaný měl povinnost řádně a včas úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve sjednané výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání smlouvy žalovaný čerpal částku dohromady ve výši 57 218 Kč. Celkem žalovaný na úvěr uhradil 71 950 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil své smluvní závazky a úvěr řádně a včas nehradil, zesplatnila žalobkyně úvěr dne 22. 7. 2024. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil toliko 2 Kč. Žalobkyně proto eviduje za žalovaným pohledávku sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 25 939,03 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 896 Kč a smluvních pokut v částce 2 000 Kč.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. 6807027447 ze dne 14. 7. 2018 (dále jen „smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 27 000 Kč, přičemž měsíční výše splátky činila 4 % dlužné částky včetně splátky ze splátkového programu; roční úroková sazba činila 26,28 % (prokázáno smlouvou). Žalovaný byl upozorněn, že v případě prodlení mu bude účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, úroky z prodlení a další účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (prokázáno smlouvou). Měsíční poplatek za vedení účtu činil 59 Kč (prokázáno Sazebníkem poplatků a odměn platný k 1. 11. 2016). Žalovaný čerpal dne 14. 7. 2018 úvěr ve výši 12 000 Kč (prokázáno smlouvou a výpisem čerpání, splátek a úhrad). Už se splátkou splatnou dne 20. 8. 2019 se dostal žalovaný do prodlení, přesto dne 9. 12. 2019, 17. 12. 2019 a 30. 12. 2019 vyčerpal dalších 27 000 Kč (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek ze smlouvy, a proto mu žalobkyně celou dlužnou částku ke dni 22. 7. 2024 zesplatnila (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 22. 7. 2024 a podacím archem ze dne 23. 7. 2024). Nesplacená část jistiny činí 25 939,03 Kč, úrok za hotovostní transakce 3 391,69 Kč, poplatek za vedení účtu 196 Kč, náklady na vymáhání dalších 896 Kč, smluvní pokuta 2 000 Kč, obchodní úrok 1 701,81 Kč a úrok z prodlení pak 777,23 Kč (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad). Žalobkyně žalovanému zaslala v dostatečném předstihu před podáním žaloby předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 8. 8. 2024 a poštovním podacím archem ze dne 9. 8. 2024).Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností žalobkyně své závazky splnila, když žalovanému umožnila čerpat úvěr ve smyslu § 2395 o. z. až do výše úvěrového rámce 27 000 Kč a žalovaný jej opakovaně čerpal. Naopak žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, když již dne 20. 8. 2019 neuhradil pravidelnou měsíční splátku, čímž žalovaný porušil svou smluvní povinnost vůči původní žalobkyni. Porušením této povinnosti žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení smluvních pokut dle § 2048 o. z., definovaných ve smlouvě. Žalovaný se z důvodu neplacení splátek úvěru ocitl v prodlení s plněním dluhu a žalobkyně je od něj oprávněna požadovat též zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 452 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, za tři úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tedy částka 252 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 2 904 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.