8 C 15/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 135 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 383037 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdce“), na základě níž se předchůdce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 8. 3. 2024 a žalovaný se zavázal jej splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s úrokem ve výši 450 Kč a poplatkem ve výši 5 400 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením dluhu, požaduje po něm žalobkyně rovněž poplatek 700 Kč za administraci prodlení. Dalších 800 Kč měl žalovaný uhradit za upomínky formou SMS a emailových zpráv a dalších 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila na částku 4 785 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi ní a přechodným nabyvatelem pohledávky předchůdce, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, .Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.Soud žalobkyni usnesením ze dne 7. 3. 2025, č. j. 8 C 15/2025-17, vyzval, aby doplnila tvrzení a tyto podložila důkazy mj. o posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně ve svém podání ze dne 12. 3. 2025 uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, a proto nadále požaduje po žalovaném zaplatit toliko bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč. V návaznosti na to vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do dalších požadovaných plnění a příslušenství, načež soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 17. 3. 2025, č. j. 8 C 15/2025-24.Podle ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., když žalobkyně ani žalovaný nereagovali na výzvu soudy, kterou se soud tázal, zdali souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci jednání nenařizoval.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Předchůdce zaslal dne 8. 3. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 15 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 8. 3. 2024 a sdělením , právnická osoba, ., ze dne 20. 3. 2025). Majitelem účtu č. , č. účtu, byl v období od 1. 3. 2024 do 15. 3. 2024 žalovaný (prokázáno sdělením , právnická osoba, ., ze dne 20. 3. 2025). Předchůdce postoupil předmětnou pohledávku společnosti , právnická osoba, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky č. 669625 ze dne 20. 7. 2024). Společnost , právnická osoba, , postoupila dále pohledávku na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek č. 18/24 ze dne 22. 7. 2024 a přehledem postupovaných pohledávek). Žalobkyně žalovanému též zaslala s dostatečným předstihem před podáním žaloby předžalobní výzvu k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2025 a podacím archem z následujícího dne).Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je co do výše bezdůvodného obohacení po právu, tedy co do poskytnutých 15 000 Kč. Žalovaný od předchůdce obdržel dne 8. 3. 2024 platbu na jeho účet ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z., když uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno. Žalovaný je z toho důvodu povinen žalobkyni tuto poskytnutou částku vrátit. Žalovaný přitom netvrdil, že by částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, žalobkyni vrátil. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni nárok spočívající v bezdůvodném obohacení ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Vezme-li soud v potaz pouze aktuální předmět řízení (částka 15 000 Kč bez příslušenství), lze konstatovat, že žalobkyně byla zcela úspěšná, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 407 Kč a odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby po 400 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 315 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 3 222 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně.Na závěr soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne 12. 3. 2025 spočívající ve vyjádření k výzvě soudu a částečném zpětvzetí žaloby, neboť tento úkon soud nehodnotil jako účelný, jelikož žalobkyně byla nucena tento úkon učinit pouze proto, že nevěnovala dostatek pozornosti podkladům pro řízení před podáním žaloby, následkem čehož brala žalobu v průběhu řízení částečně zpět, neboť až tehdy zjistila, že nedisponuje důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.