8 C 175/2023-301 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně, se původně podanou žalobou u Městského soudu v Praze dne 24. 2. 2023 a doplněnou dne 11. 10. 2023, domáhala náhrady škody ve výši 295 707,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná coby bývalá insolvenční správkyně žalobkyně, dlužnice v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze sp. zn. MSPH , insolvenční spisová značka, (dále též „insolvenční řízení žalobkyně“), řádně nepopřela při přezkumném jednání dne 21. 5. 2013 pohledávku věřitele , jméno FO, (dále též „věřitel“, v insolvenčním řízení věřitel č. , tel. číslo, ). V důsledku čehož byla tato pohledávka v rámci insolvenčního řízení žalobkyně uspokojována. Pohledávka věřitele vznikla ze tří smluv o půjčce ze dne 20. 2. 2009 na částku 100 000 Kč (dílčí pohledávka č. 1), ze dne 1. 10. 2010 na částku 35 000 Kč (dílčí pohledávka č. 3) a ze dne 9. 4. 2009 na částku 60 000 Kč (dílčí pohledávky č. 5) a tří samostatně přihlášených smluvních pokut (dílčí pohledávka č. 2 ve výši 99 315 Kč, dílčí pohledávka č. 4 ve výši 20 592,46 Kč a dílčí pohledávka č. 6 ve výši 57 534,24 Kč). Částka 295 707,52 Kč představuje zajištěnou část pohledávky věřitele ve výši 254 907,52 Kč (součet dílčích pohledávek č. 1 – 4) a částky 40 000 Kč, která byla uhrazena z majetkové podstaty žalobkyně na část dílčí pohledávky č. 5. Žalovaná, jakožto bývalá insolvenční správkyně žalobkyně porušila svou povinnost, když při přezkumu pohledávky věřitele nepopřela její pravost, ač tak učinit měla. Žalovaná musela vědět, že pokud pohledávky sama nepopře nemůže je přezkoumat insolvenční soud. Žalovaná svévolně znemožnila žalobkyni přístup k soudu a znemožnila jí možnost řádného projednání její věci. Pohledávky měly být žalovanou popřeny, protože žalovaná byla žalobkyní seznámena s okolnostmi uzavření smluv a byly jí předány veškeré podklady již na první schůzce dne 14. 5. 2013, s tím, že pohledávka věřitele vznikla na základě disimulovaného právního úkonu, protože se ve skutečnosti jednalo o finanční prostředky pro Ing. , jméno FO, . Žalobkyně smlouvy uzavírala jako spotřebitelka. Žalobkyně má za to, že smlouvy o půjčce, jsou neplatné z důvodu nedostatku svobody a vážnosti její vůle. Žalobkyně dne 17. 6. 2013 podala u insolvenčního soudu žalobu na určení neplatnosti jejích závazků vůči věřiteli. Soud ve vztahu k pohledávce č. 6 rozhodl, že ta nebyla přihlášena po právu (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2017, č.j. MSPH , incidenční spisová značka, ). Žalobkyně na doporučení insolvenční správkyně podala žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na určení neplatnosti tří smluv o půjčce uzavřených s , jméno FO, , tří notářských zápisů a dvou zástavních smluv, soud však dospěl k závěru, že není dán naléhavý právní zájem a žalobu zamítl (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. 7. 2020, č.j. 5 C 158/2016-227) a odvolací soud řízení zastavil (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2021, č. j. 12 Co 330/2020-251) pro překážku věci rozhodnuté. Až tímto rozhodnutím se žalobkyně dozvěděla o tom, že vzniklou škodu nelze řešit žádným opravným prostředkem než žalobou na náhradu škody vůči žalované. Žalobkyně se domnívá, že její nárok není promlčen, protože dvouletá promlčecí lhůta počala běžet od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o výši škody a odpovědnosti insolvenční správkyně. Lhůta tak započala běžet od doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2021, č.j. 12 Co 330/2020-251, tj. od 31. 3. 2021.2. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla ji zamítnout. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že neporušila při výkonu své funkce insolvenční správkyně povinnosti uložené jí zákonem ani rozhodnutím soudu, jakožto ani neporušila svou povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí. Žalovaná je toho názoru, že není naplněn hned první předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce insolvenčního správce. Právním titulem dílčích pohledávek č. 1, 3 a 5 byly smlouvy o půjčce (tzv. reálné smlouvy). Finanční částky byly věřitelem poskytnuty žalobkyni, která nikdy ani netvrdila, že by jí věřitel peníze neposkytl a v notářských zápisech i jejich přijetí žalobkyně potvrdila. Věřitel dílčí pohledávky z titulu jistin půjček řádně doložil. Oprávněnost pohledávek věřitele nemohlo nic změnit, a to ani tvrzení žalobkyně, která nijak nedoložila, o tom, že smlouvy uzavřela v omylu, při nedostatku vážnosti vůle a za účelem poskytnutí finančních prostředků Ing. , jméno FO, . Žalovaná postupovala zcela správně, když nepřistoupila k popření jistin půjček, takové popření by v soudním sporu ani nemohlo obstát. Žalovaná se domnívá, že ani dílčí pohledávky č. 2 a 4 jejichž právním titulem byla smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně sjednaná k dílčí pohledávce č. 1 a č. 3, nemohla být popřena. Na žalobkyni se nemůže vztahovat ochrana spotřebitele, když účelem jejího jednání bylo zajištění finančních prostředků pro podnikatele, Ing. , jméno FO, . Přihláška věřitele včetně příloh nevykazovala vady, které by bránily jejímu věcnému přezkoumání a žádné skutečnosti nenasvědčovaly tomu, že by pohledávka neměla být uznána žalovanou (insolvenční správkyní), a proto přihlášku pohledávky žalovaná zařadila na přezkumné jednání a uplatněný nárok uznala. Závěrem žalovaná vznesla námitku promlčení. Pokud žalobkyně odvozuje svůj tvrzený nárok od nesprávného postupu žalované při přezkumu pohledávky věřitele, když přezkumné jednání pohledávky se konalo dne 21. 5. 2013, je to den, kdy začala plynout dvouletá promlčecí lhůta k podání žaloby na náhradu škody dle ust. § 37 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Lhůta k podání žaloby na náhradu škody již uplynula dne 21. 5. 2015. Žalobkyně však žalobu podala až v roce 2023. Tvrzený nárok žalobkyně je tak dle žalované promlčen.3. Mezi stranami je nesporné, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2013, č.j. MSPH , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -A-49 byl mimo jiné zjištěn úpadek žalobkyně, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a žalovaná byla ustanovena insolvenční správkyní dlužnice – žalobkyně. Dále je nesporné, že dne 21. 5. 2013 proběhlo před insolvenčním soudem přezkumné jednání mimo jiné pohledávky, Anonymizováno, , jméno FO, , kterou žalovaná uznala zcela, ale žalobkyně ji popřela zcela. Naopak sporné je, zda insolvenční správkyně porušila své povinnosti uložené jí zákonem anebo rozhodnutím soudu a zda porušila povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí. Avšak především sporné je, zda tvrzený nárok žalobkyně je promlčen či nikoliv.4. Soud provedl všechny oběma stranami navržené listinné důkazy dle § 129 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), soud však zamítl žalobkyní navržený účastnický výslech žalované, neboť dle § 131 o.s.ř. důkaz výslechem účastníka může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Žalovaná nesouhlasila se svým výslechem. Vzhledem k tomu, že dokazovaná skutečnost, průběh přezkumného jednání, je prokázána z listin – z Protokolu o přezkumném jednání ze dne 21. 5. 2013, který byl soudem proveden, soud účastnický výslech žalované neprovedl. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na výslech svědků Ing. , jméno FO, a , jméno FO, , kteří měli prokázat, že žalobkyně předala žalované důkazy potřebné k popření pohledávky věřitele a že jí tyto dokumenty pro žalovanou tiskli a kopírovali. Výslech žalobkyní navržených svědků soud zamítl, protože se svědci neúčastnili schůzky mezi žalobkyní a žalovanou dne 14. 5. 2013, nemohli by tedy svědčit k okolnostem, průběhu a obsahu schůzky mezi účastnicemi řízení. Jaké dokumenty tiskli pro žalobkyni není rozhodné. Zároveň žalobkyně sama soudu uvedla, že navržení svědci nejsou pro ni kontaktní. Soud se domnívá, že i s ohledem na více jak desetiletý časový odstup od předmětných událostí se dá těžko předpokládat, že by si svědci něco podstatného pro toto řízení pamatovali.5. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 2. 2009 soud zjistil, že žalobkyně s , jméno FO, uzavřela dne 20. 2. 2009 smlouvu o půjčce na základě které , jméno FO, půjčil žalobkyni částku 100 000 Kč, kterou žalobkyně převzala a zavázala se částku vrátit věřiteli do 20. 5. 2009, což obě strany stvrdily svým podpisem. Strany si sjednaly, pro případ prodlení se splatností půjčky, smluvní pokutu ve výši 0,5 % za každý den prodlení z nesplacené částky půjčky. Z Notářského zápisu ze dne 20. 2. 2009 sepsaný notářkou JUDr. , jméno FO, , sp. zn. NZ 35/2009, N 40/2009 soud zjistil, že , jméno FO, coby osoba oprávněná a žalobkyně coby osoba povinná, po ověření jejich totožnosti, uzavřeli dohodu o závazku osoby povinné splnit pohledávku vůči osobě oprávněné se svolením k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ve smyslu ust. § 274 písm. e) o.s.ř. nebo exekuce ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu. Účastníci shodně prohlásili, že dne 20. 2. 2009