33 C 47/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Manželka se návrhem podaným u soudu dne (datum) domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že soužití účastníků bylo prakticky od počátku problematické, neshodli se v názorech na vedení společného života, ani trávení volného času. Jako manželé spolu nežijí ani nevedou společnou domácnost více než 6 měsíců. V důsledku konfliktů mezi nimi došlo ke vzájemnému odcizení a v (anonymizováno) (rok) se manžel odstěhoval z místa společného bydliště s úmyslem se již nevrátit. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu uzavřeli dne (datum) smlouvu o zúžení rozsahu SJM formou notářského zápisu s tím, že žádný další společný majetek nemají. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. Vzhledem k tomu, že předložený notářský zápis ze dne (datum rozhodnutí) sp.zn. (spisová značka) a (anonymizována dvě slova) (rok) řeší pouze zúžení společného jmění účastníků, avšak nejsou jím vypořádány majetkové poměry pro dobu po rozvodu, dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky pro rozvod manželství dle § 757 občanského zákoníku (díle jen o.z.) dle návrhu účastníků, kdy se soud nezabývá příčinami rozvratu manželství. Jednotlivé skutečnosti má soud za prokázané z následujících důkazů: Účastníci uzavřeli manželství dne (datum) před (anonymizována tři slova) v (jméno) (jméno), (anonymizována dvě slova), u obou se jedná o manželství druhé, rodné příjmení manželky zní (celé jméno manželky) (anonymizováno), z manželství se nenarodily žádné děti. Oba manželé se shodli v tom, že příčinou rozvratu manželství jsou problémy v komunikaci a způsob trávení volného času (prokázáno oddacím listem ze dne (datum), shodným tvrzením účastníků). Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno (datum) před (anonymizována tři slova) v (jméno) (jméno), (anonymizována dvě slova), manželství je trvale a hluboce rozvráceno, z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu již nevedou společnou domácnost. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle ustanovení § 755 zák. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. V daném případě soud seznal, že jsou naplněny všechny podmínky § 755 občanského zákoníku. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a obnovení manželského soužití nelze očekávat ani z objektivního hlediska i s přihlédnutím k tomu, že ani jeden z manželů nemá zájem v manželství setrvat pro neshody ve vzájemné komunikaci, tak ve způsobu trávení společného času. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, odkazuje soud na shodná prohlášení účastníků, se závěrem, že na rozvratu manželství se podíleli oba účastníci rovným dílem. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zákona (číslo) podle nějž v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.