98 C 129/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se svým návrhem ze dne (datum), společně se svou manželkou se domáhali rozvodu svého manželství. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne (datum) před Úřadem městské části (obec a číslo) a z manželství se nenarodilo žádné dítě. Současně uvedli, že spolu nežijí jako manželé, je hluboce rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení a uzavřeli i dohodu o vypořádání majetkových práv ve formě notářského zápisu. Součástí návrhu byl i souhlas manželky, ze dne (datum), resp. připojení se k návrhu na rozvod manželství. 2. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 3. Účastníci uzavřeli manželství (datum) před Úřadem městské části (obec a číslo) (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z oddacího listu vystaveného dne (datum) Úřadem městské části (obec a číslo), č. svazku (číslo), (číslo listu), řádek (anonymizováno)). 4. Účastníci se dohodli na smluveném režimu společného jmění manželů, tak jak je uvedeno v notářském zápise NZ (číslo), (spisová značka), podle kterého společné jmění manželů bylo dopředu modifikováno dle § 716 OZ, tak že budoucí soubor společného jmění budou tvořit jen majetkové hodnoty, o kterých se dohodnou ve formě notářského zápisu, protože jinak všechno budou v době manželství nabývat do svých oddělných vlastnictví a nikoliv do společného jmění manželů (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané z notářského zápisu NZ (číslo), (spisová značka) ze dne (datum rozhodnutí)). 5. Během manželství se ukázaly rozdíly jejich povah a přístupu k životu, který vylučuje společné soužití účastníků (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření účastníků v žalobě i na ústním jednání, kde na žalobních tvrzeních trvali. Soud dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 ZŘS, protože jejich výslechem by se nedozvěděl žádná zásadní skutková zjištění, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila právní posouzení věci, které už by nevěděl ze žaloby, které se navíc druhý účastník vůbec nevzpíral. Účastnická výpověď totiž nemusí mít žádný kauzální podklad – účastníci na rozdíl od svědků nemusí před soudem mluvit pravdu, a když ani jeden z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl, příčiny rozvratu soud v souzené věci ze zákona nezkoumal, pak takové výslechy považoval za věcně nepřínosné. Nad to, účastníci na svých výsleších ani netrvali). 6. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 7. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 8. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 9. Dle § 716 odst. 1 OZ, mluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství. 10. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 11. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné je. Účastníky předložený notářský zápis o modifikaci společného jmění manželů, má pro souzenou věc smysl takový, že k dnešnímu dnu je provedeno vypořádání společného jmění manželů do bodu nula - taková modifikace pak splňuje zákonné požadavky § 757 odst. 1 písm. c) OZ. 12. Během řízení se neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 13. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom, ale ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.