15 C 325/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] a z manželství se nenarodili žádné děti. Manželka má z předchozího manželství dceru [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterou bydlí ve společné domácnosti na přechodné adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo]. Manžel nastoupil do věznice [číslo] a již v té době spolu manželé déle než půl roku nežili. V manželství panují již delší dobu neshody, které jsou zapříčiněny synem manžela z předchozího vztahu, kterého měl manžel v péči, ten nechodil do školy, neučil se, dokonce zabránil jít do školy i dceři manželky. Manželka musela chránit svou dceru, které dělal manželův syn velké problémy, dcera manželky navíc trpí ADHD, a proto potřebuje řád a klid, v tomto období měla velmi zhoršenou psychiku. Manželka argumentovala, že manžel je opětovně ve vězení, a ona už nemá sílu na to, aby spolu manželé nadále žili. Jakýkoliv vztek si manžel vyléval na manželce a její dceři. Manžel za manželkou nepřišel ani v době, kdy ukončil obecně prospěšné práce. Manželka byla v minulosti razantně proti, když si nepřála, aby se pořizoval automobil, neboť manžel nevlastní řidičský průkaz a již 7 x mu byl uložen trest za řízení bez něj, manžel však tak činil i proti nevoli manželky. Manžel byl v minulosti odsouzen například ke 12 měsícům odnětí svobody za neplacení výživného, i přesto však manželce sliboval, že se zpět do věznice nevrátí, což nedodržel, dále manželce například sliboval, že bude pracovat. Manželku však již nebaví čekat, až se manžel z věznice vrátí, když své slovo nedrží a vše jsou pouhé sliby. Ve svém návrhu manželka uvedla, že manžel s rozvodem manželství souhlasí. Manžel byl ústnímu jednání dne [datum] přítomen prostřednictví videokonference z věznice, při kterém se vyjádřil tak, že se v minulosti nerozhodoval správně a dělal chyby. Po smrti jeho rodičů došlo ke změně, když začal pracovat a zamiloval se do své manželky, jež ho nejen inspirovala, ale též ho naučila spoustu věcí jako například odpouštět nevěru, což manžel i učinil, a manželce nevěru odpustil. On sám však manželce nikdy nevěrný nebyl. Manžel upozornil na to, kolik tohoto manželé společně dokázali, i přesto si je vědom toho, že starosti tu byly pořád. Změna ve vztahu nastala ve chvíli, kdy manžel začal vychovávat svého syna, který je výbušný. Manželé spolu v minulosti začali podnikat v oblasti zahradnictví, bylo to pro ně však velmi těžké období, ve kterém syn manžela nechodil do školy a neučil se. Syn tak rodinné vztahy zhoršil úmyslně, což se mu povedlo, když celou situaci manželce záměrně velmi komplikoval. Manžel zároveň souhlasil s tím, že spolu s manželkou nežili cca 6 měsíců před jeho nástupem do věznice, kdy na manželku a její dceru často útočil a měl vůči nim výbuchy vzteku, což zapříčinil jeho syn, který situaci velmi komplikoval. Současně manžel přiznal, že koupit automobil, když nevlastní řidičský průkaz, byla velká chyba. Manžel uvedl, že i s ohledem na rozvod svou manželku miluje, ale pokud si to manželka přeje, podvolí se jejímu rozhodnutí a rozvede se. Manželku manžel zároveň poprosil o odpuštění a poděkoval jí, že manžela milovala, za to, co jej naučila, jí bude vždy vděčný. Manžel svou řeč završil, když poukázal na to, že měl ve svém životě již 24 soudních jednání, ale tohle je jeho nejdůležitější, a pokud jej má prohrát, tak s úctou a respektem. Manželka u rozhodnutí rozvést se setrvala i při jednání dne [datum], když po manželově vyjádření uvedla, že chce již nadále žít v klidu a nikoliv takovým způsobem života jako v současné době v důsledku uvěznění manžela. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Manželé uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] (oddací list). Z manželství se nenarodily žádné děti, manželka má však z předchozího vztahu dceru a otec syna. Dcera manželky trpí ADHD, neprospívají jí změny a má náchylnou psychiku, zatímco manželův syn je velmi problematický, nechodí do školy, měl špatný vliv na dceru manželky a vyvolával konflikty, což se na manželství velmi podepsalo. Manželé spolu nežili již cca půl roku před nástupem manžela do věznice v [číslo]. Manželka byla z celé situace frustrována, nechápala řadu kroků z manželovy strany a nepřála si v manželství setrvat, zatímco manžel apeloval na to, že manželku stále miluje, ale pokud si to přeje, v rozvodu jí bránit nebude. Manžel manželce poděkoval za všechno, co jej naučila, když závěrem přiznal, že koupě automobilu nebyla vhodná tak, jak na jeho jednání upozorňovala manželka (nesporná tvrzení manželů). Manželé vzájemnou příčinu rozvratu spatřují v rozdílnosti jejich povah a názorů na výchovu dětí a vzájemném odcizení (výslech manželů). Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků, kdy v řízení bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). S ohledem na délku manželského rozvratu nelze dle názoru soudu očekávat zlepšení vzájemných manželských vztahů ani do budoucna. V průběhu řízení soud dospěl k závěru, že se jedná o nesporný rozvod, když manžel souhlasil s rozvodem, aby manželce vyhověl, i přesto, že ji nadále miluje. V řízení zároveň nebylo možné, aby soud postupoval dle § 757 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., a tak soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství. Na základě shodného tvrzení manželů soud příčinu rozvratu manželství spatřuje v rozdílnosti jejich povah a názorů na výchovu dětí a vzájemném odcizení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s.