15 C 323/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky. Pohledávku žalobkyně nabyla od společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , resp. od přechodného věřitele – společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (k tomuto dni činila celková hodnota pohledávky , částka, a byla složena z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a nedoplatku poplatku ve výši , částka, ). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a rovněž mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění ze dne , datum, uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, s její právní předchůdkyní (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , a to v hotovosti, kdy převzetí prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Takto poskytnutou částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Celkovou částku , částka, se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných 55týdenních splátkách. Žalovaný však půjčku řádně a včas nesplácel a dostal se do prodlení. V tomto řízení se žalobkyně domáhá částky , částka, , která představuje nedoplatek jistiny a nedoplatek půjčky, když žalovaný uhradil na dlužnou částku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do podání žaloby toliko částku , částka, , kdy tato částka byla započtena na souhrnný poplatek. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že tato byla soudu předložena nevyplněná.6. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a ze smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka , částka, . Převzetí částky v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem , částka, , tj. celkem se zavázal zaplatit částku , částka, , a to v pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly smluvní podmínky.7. Z dopisu ze dne , datum, , ze seznamu postupovaných pohledávek, z podacího archu , právnická osoba, a z potvrzení o úhradě soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni a byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky.8. Z dopisu ze dne , datum, a z podacího archu , právnická osoba, soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, .9. , právnická osoba, ze systému ČNB ARAD ze dne , datum, soud zjistil, že úroková sazba pro domácnosti – obyvatelstvo, spotřebitelské úvěry v dubnu 2009 činila 7,73 % ročně.10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:11. Dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta částka , částka, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku , částka, v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný závazky ze smlouvy porušil a dostal se do prodlení. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, která se v tomto řízení domáhala částky , částka, , která představuje nedoplatek jistiny a nedoplatek půjčky.12. Po provedeném dokazování však soud shledal, že žaloba není důvodná, jak vysvětleno a rozebráno dále.13. Právní posouzení:14. V daném případě žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“) s tím, že na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, a žalovaný ji měl vrátit spolu se sjednanými úroky (§ 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Žalovaný však závazky se smlouvy nesplnil a dostal se do prodlení (§ 517 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.).15. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.16. Z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 523/07 vyplývá, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V této souvislosti Ústavní soud poukázal především na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , s jehož závěry se ztotožňuje.17. Dle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.18. Dle § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., platí, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.19. Jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce (§ 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.,), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, a žalovaný měl žalobkyni vrátit částku , částka, , kterou měl splácet v pravidelných týdenních splátkách. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, poplatek ve výši , částka, představuje v přepočtu úrok ve výši 42,39 % ročně a soud tak ve smyslu shora citované judikatury tak danou smlouvu shledal za absolutně neplatnou (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb.), když je zřejmé, že takto sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy.20. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěru v dubnu 2009 ve výši 7,33 % ročně a je tak zřejmé, že úrok ve výši 42,39 % ročně byl sjednán ve výši přesahující 4násobek běžné úrokové sazby a takový úrok tak zcela zjevně odporuje dobrým mravům. Jak potom vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Odo 588/, adresa, mravy jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti“.21. Z daného důvodu tak soud shledal smlouvu o půjčce ze dne , datum, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb.). Soud neshledal žádný důvod, pro který by neměl postupovat tímto způsobem. Soud tak nárok žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je založena platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (§ 1879 a násl. OZ) posuzoval jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.), kdy však v tomto směru soud neměl pro rozhodnutí veškerá nezbytná tvrzení, zejména nebyla prokázána výše bezdůvodného obohacení.22. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že nelze namítat, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila a nemohla tak po řádném poučení v souladu s § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v planém znění (dále jen „o. s. ř.) doplnit důkazy a skutečnosti ohledně výše bezdůvodného obohacení, byla v řízení znevýhodněna. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. totiž soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, , adresa, , , právnická osoba, . Beck, 2006, str. 550). Pokud se tedy žalobkyně k jednání nedosta