17 C 262/2024-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce v žalobě došlé soudu dne 16. 7. 2024 tvrdil, že jako vlastník bytové jednotky č. , hodnota, ve 5. nadzemním podlaží domu na adr. , adresa, s žalovaným dne 7. 8. 2014 uzavřel smlouvu o nájmu uvedené bytové jednotky. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné, jakož i měsíční zálohy na cenu služeb spojených s užíváním bytu, přičemž takto žalovaný nečinil řádně. Žalovaný žalobci neuhradil čisté nájemné za měsíce říjen a prosinec roku 2022 a květen 2023 ve výši celkem 8 244 Kč, nedoplatek za vyúčtování záloh a služeb za rok 2022 ve výši 3 088 Kč, čisté nájemné za měsíc prosinec 2023 ve výši 3 050 Kč, části nájemného za měsíce a leden a únor ve výši 184, resp. 302 Kč a nájemné včetně záloh za služby za měsíce květen a červen 2024 ve výši 8 684 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, a to ani na základě žalobcem učiněné předžalobní výzvy. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení dlužných celkem 23 552 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“).4. Z předložených listinných důkazů (smlouva č. 136/2014 ze dne 7. 8. 2014 včetně příloh, evidenční list, vyúčtování služeb za období roku 2022, předpisy plateb za období leden 2022-říjen 2023 a předžalobní výzva ze dne 22. 12. 2023), které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, soud shledal jako zcela důvěryhodné, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o skutkovém stavu: Žalobce, jako vlastník bytové jednotky č. č. , hodnota, ve 5. nadzemním podlaží domu na adr. , adresa, s žalovaným dne 7. 8. 2014 uzavřel smlouvu o nájmu uvedené bytové jednotky. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné, jakož i měsíční zálohy na cenu služeb spojených s užíváním bytu, přičemž takto žalovaný nečinil řádně a včas. Žalovaný žalobci neuhradil čisté nájemné za měsíce říjen a prosinec roku 2022 a květen 2023 ve výši celkem 8 244 Kč (tj. 2 748 Kč/měsíc), nedoplatek za vyúčtování záloh a služeb za rok 2022 ve výši 3 088 Kč, čisté nájemné za měsíc prosinec 2023 ve výši 3 050 Kč, části nájemného za měsíce leden a únor ve výši 184, resp. 302 Kč a nájemné včetně záloh za služby za měsíce květen a červen 2024 ve výši 8 684 Kč (tj. 4 342 Kč/měsíc). Žalobce před podáním žaloby prostřednictvím svého zástupce dne 22. 12. 2023 vyzval žalovaného k zaplacení, avšak bezvýsledně.5. Po právní stránce soud věc posuzoval jakožto soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). V dané věci lze uzavřít, že pronajímatel (žalobce) na základě písemně uzavřené smlouvy (§ 2237 OZ) přenechal nájemci (žalovaný) k zajištění jeho bytových potřeb byt, za což se nájemce (žalovaný) zavázal a je povinen platit pronajímateli (žalobci) nájemné (§ 2201 a § 2235 a násl. a zejm. § 2246 odst. 1 OZ), jakož i platit cenu sjednaných plnění a služeb spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 OZ). Žalovaný se ocitl v prodlení s uhrazením nájemného a ceny služeb za předmětná období (§ 1968 OZ), pročež žalobce má právo za dobu prodlení požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).6. Na tomto základě pak bylo žalobě zcela vyhověno (výrok ad I.).7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 2 214 Kč, neboť žalobce měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 750 Kč, tj. 2* 300 Kč a 1* 150 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 221 Kč (§ 137 odst. 3 OSŘ). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 943 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku).8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 OSŘ) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 OSŘ).