18 C 257/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, . Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , IČ , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec do výše , částka, k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Za čerpání kontokorentního úvěru se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit úroky s úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně a dále poplatky sjednané ve smlouvě. Ve smlouvě bylo ujednáno, že překročení povolené výše úvěrového rámce anebo neuhrazení splatného dluhu je závažným porušením smlouvy, přičemž právní předchůdce žalobce byl oprávněn v takovém případě od smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru. Žalovaný jemu poskytnutý kontokorent řádně nesplácel, když právní předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, zrušil žalovanému povolený debet na běžném účtu a vyzval jej k úhradě závazků, které ke dni ukončení činily částku , částka, tak, jak vyplývá z běžného účtu z , datum, . Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.4. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, žeprávní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , IČ , Anonymizováno, uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec do výše , částka, k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Za čerpání kontokorentního úvěru se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit úroky s úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně a dále poplatky sjednané ve smlouvě. Ve smlouvě bylo ujednáno, že překročení povolené výše úvěrového rámce anebo neuhrazení splatného dluhu je závažným porušením smlouvy, přičemž právní předchůdce žalobce byl oprávněn v takovém případě od smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost úvěru (smlouva o úvěru, obchodní podmínky, sazebník).žalovaný jemu poskytnutý kontokorent řádně nesplácel, když právní předchůdce žalobce dopisem ze dne , datum, zrušil žalovanému povolený debet na běžném účtu a vyzval jej k úhradě závazků, které ke dni ukončení činily částku , částka, tak, jak vyplývá z běžného účtu z , datum, (zesplatnění úvěru, odstoupení od smlouvy, výpis z účtu z , datum, ).žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , když o této skutečnosti byl žalovaný informován (smlouva o postoupení pohledávky, příloha č. , hodnota, , oznámení o postoupení pohledávky, doklad o odeslání).žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dlužné částky (předžalobní upomínka).5. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o povoleném kontokorentu, který žalovaný čerpal tak, jak vyplývá z předložených výpisů z účtu. Listinnými důkazy rovněž bylo prokázáno, že žalovaný povolený kontokorent překročil a z tohoto důvodu tak právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami přistoupil k ukončení smlouvy se žalovaným a vyzval jej k doplacení dlužné částky v celkové výši , částka, , když tato dlužná částka vyplývá z výpisů z účtu, které byly soudu k důkazu předloženy. Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy s právním předchůdcem žalobce a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci, event. jeho právnímu předchůdci.6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ((ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, a dále ze tří úkonů právní služby á , částka, (ust. § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21 % DPH a 3 x režijní paušál á , částka, + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.