18 C 340/2024-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , poskytl žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, , a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný finanční prostředky žalobci, a ani jeho právnímu předchůdci, dosud nevrátil, byť mu prokazatelně byly připsány na účet. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení, jehož vydání se žalobce vůči němu domáhá.Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , poskytl žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, , a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, (výpis z účtu právního předchůdce žalobce a žalovaného).žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek, seznam potupovaných pohledávek).žalovaný byl před podání žaloby vyzván k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka z , datum, ).Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce, od kterého pohledávku za žalovaným získal na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, poskytl žalovanému na jeho účet finanční prostředky v celkové výši , částka, . Skutečnost, že právní předchůdce žalobce žalovanému tyto finanční prostředky poskytl, vyplývá z výpisu z účtu žalovaného z , datum, vedeného u , právnická osoba, . č.ú. , č. účtu, , kdy v detailu výpisu z účtu je uvedeno „půjčka , Jméno žalovaného, , VS , var. symbol, “ a příchozí platba je od společnosti , právnická osoba, , č ú. , č. účtu, . Vzhledem k tomu, že z listinných důkazů nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření dvoustranného smluvně závazkového vztahu (např. smlouva o zápůjčce, smlouva o úvěru apod.), vyšel soud při právním posouzení věci z toho, že na straně žalovaného připsáním této finanční částky na jeho účet právním předchůdcem žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vrátit (ust. § 2991 a násl. o.z.) a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by finanční prostředky žalobci či jeho právnímu předchůdci vrátil.Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za zaslání finančních prostředků žalobcem žalovanému bez doložení právního titulu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovanému byla na jeho účet připsány finanční prostředky v určité výši, a to bez právního důvodu a tyto žalovaný nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce , částka, (tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí , částka, a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.