19 C 200/2024-69 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, ve znění doplnění žalobních tvrzení domáhal, aby soud uložil žalované povinnost platit mu výživné ve výši , částka, měsíčně počínaje dnem , datum, . Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je jeho matka a žalobce studuje na Středním odborném učilišti , adresa, ve 2. ročníku denního studia. Rodiče žalobce jsou rozvedeni. Od , datum, žije sám v podnájmu, otec mu přispívá na bydlení, pojištění auta, telefon a na veškeré potřeby spojené se studiem. Průměrná vyživovací povinnost otce je , částka, . S matkou neudržuje žádný vztah, není mu známo její zaměstnání ani výše jejího příjmu. Rodiče nemají žádnou další vyživovací povinnost. Od , datum, , kdy zahájil studium neobdržel od matky žádné finanční prostředky.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svých písemných podáních uvedla, že nárok žalobce neuznává ani zčásti. Podle žalované žalobce vykonává výdělečnou činnost, je schopen sám živit, žije ve společné domácnosti s přítelkyní, která je výdělečně činná. Přiznání výživného synovi by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce matku nepravdivě obvinil z napadení a neposkytl matce potřebnou pomoc před ani po operaci nádoru na mozku. S matkou nekomunikuje, nenavštěvuje jí, nezdraví jí, nezajímá se o její zdravotní stav. Po rozvodu manželství žalované a otce žalobce došlo ke sporu o právo bydlení v bytě na adrese , adresa, . Právo společného nájmu bytu bylo zrušeno a přiznáno žalované která byla povinna uhradit otci žalobce kompenzaci ve výši , částka, . Tuto částku si musela půjčit a dosud z její strany nebyl dluh splacen ani zčásti. Žalovaná žalobci nabízela, že by mohl zůstat v bytě bydlet, že by mu přenechala do užívání zdarma jeden pokoj a společné příslušenství. Žalobce tuto nabídku odmítl. Přestože si žalovaná ještě v průběhu manželství s otcem žalobce stěžovala na špatný zdravotní stav, žalobce ani bývalý manžel její potíže nebrali vážně, nikterak se nesnažili být jí nápomocni. Na podzim 2022 byl žalované diagnostikován tumor na hypofýze, onemocnění si vyžádalo náročný operativní zákrok, který žalovaná podstoupila , datum, . Následovala několikaměsíční pracovní neschopnost. Žalovaná po operaci trpí kolapsovými stavy, úpornými bolestmi hlavy a únavou. Žalobce se o její zdravotní stav nezajímá, ačkoli vlastní motorové vozidlo, odvoz do nemocnice na vyšetření jí nenabídl, neposkytl jí po operaci či po náročných pooperačních vyšetřeních žádnou pomoc. Matce nevolá a o její zdravotní stav se nezajímá. Na kontrolu jí odvezl pouze , datum, , ale musela mu odvoz zaplatit. Pokud šlo o přestupkové řízení na základě oznámení žalobce, že jej matka fyzicky napadla, žalobce u jednání přiznal, že k žádnému napadení nedošlo, že oznámení podal proto, že chtěl podpořit otce ve sporu o byt. Přestupkové řízení bylo zastaveno bez věcného projednání návrhu. Žalobce ve školním roce 2022/2023 ukončil učňovský obor a na slavnostní předání výučního listu žalovanou ani její rodiče nepozval. Podle žalované je žalobce v současné době již schopen sám se živit, neboť studium jednoho učebního oboru již ukončil. Žalobce podle žalované rovněž pracuje a přivydělává si na živobytí.3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce je synem žalované. Žalobce a žalovaná se nestýkají, nekomunikují spolu. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalobce od , datum, do , datum, studoval denní formou studia učební obor opravářské práce. Dne , datum, úspěšné ukončil své studium závěrečnou zkouškou a v současné době ve školním roce 2024/2025 studuje obor opravář zemědělských strojů. Jedná se o druhý obor, který je těžší. Pokud by chtěl v budoucnu studovat maturitní obor, tzv. nástavbu, je třeba mít vystudován právě tento obor. Studenti v rámci odborného výcviku mohou vykonávat produktivní práci. Žalobce k , datum, tímto způsobem vydělal celkem , částka, (zpráva Středního odborného učiliště , adresa, ). Dne , datum, uzavřel žalobce se společností , právnická osoba, dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin ročně na pracovní pozici bezpečností pracovník. Žalovaná byla hospitalizována v Ústavu klinických neurooborů, KCC ÚVN v období od , datum, do , datum, . Žalované byl diagnostikován nezhoubný novotvar na hypofýze a vedlejší diagnóza makroadenom hypofýzy. Byla vyšetřena po kolapsovém stavu a přijata k operaci. Zákrok proběhl bez komplikací (lékařská zpráva ÚVN). Podle zprávy praktického lékaře ze dne , datum, dle neurologa i endokrinologa byla žalované zatím doporučena zkrácená pracovní doba, maximálně 6 hodin denně, minimálně do roku 2024 (výměnný list – poukaz). Žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . a na základě dohody jí byla zkrácena pracovní doba z důvodu zdravotního stavu na 6 hodin denně (schválení žádosti o kratší pracovní dobu). Čistý měsíční příjem žalované v období od ledna do srpna 2024 se průměrně pohybuje kolem částky , částka, (výplatní pásky za 2/2024 a 7/2024, potvrzení o příjmech za období od ledna do srpna 2024). Náklady na bydlení, elektřinu, poplatky ČRO a ČT činí měsíčně u žalované , částka, (doklad SIPO). Vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou chladné, žalobce sám ve své výpovědi uvedl, že matku od incidentu, o němž tvrdí, že nastal a že jej matka fyzicky napadla, nezdraví, nekomunikuje s ní, o její zdravotní stav se nezajímá a nikdy jí žádnou pomoc v nemoci nenabídl. Skutečnost, že se účastníci nezdraví, pokud se potkají, potvrdila svědkyně , jméno FO, . Žalobce rovněž připustil, že mu matka nabídla možnost bydlení v bytě, který jako nájemník užívá, žalobce tuto možnost odmítl, neboť se rozhodl se svou přítelkyní bydlet samostatně. Na bydlení mu přispívá otec. Podle žalobce otec měsíční hradí žalobci zhruba , částka, , a to jednak na nájemné a na pojištění automobilu. Žalobce nezpochybnil, že je vlastníkem automobilu , jméno FO, . Zároveň užívá automobil Mazda, který je ve vlastnictví otce žalobce (výpověď žalobce, výpověď svědkyně , jméno FO, ).4. Při ústním jednání dne , datum, právní zástupkyně žalobce po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení doplnila další tvrzení v tom smyslu, že žalobce navštěvoval vzhledem ke svému zdravotnímu stavu speciální základní školu. Při ukončení tohoto studia mu byla nabídnuta možnost pokračovat pouze v několika učebních oborech, takže byl nucen vybrat si právě obor opravář strojů, který úspěšně vystudoval. Teprve v současné době se snaží studiem dalšího učebního oboru připravit na výkon svého budoucího povolání. Podle zástupkyně žalobce tak žalobce zatím není schopen sám se živit. K těmto tvrzením však soud právě s ohledem na uplynulou lhůtu ke koncentraci řízení, když žalobce po poučení o koncentraci uvedl, že další návrhy ve věci nemá, nemohl přihlédnout.5. Žalovaná navrhovala soudu důkazy k prokázání, že si žalobce po celou dobu přivydělává rozvozem pizzy, tato skutečnost se však provedenými dotazy neprokázala.6. Soud ve věci další důkazy neprováděl, i když je zástupkyně žalované navrhovala, neboť dospěl k závěru, že na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků je možno ve věci rozhodnout.7. Podle § 910 odst. 1 zák. č 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.10. V daném případě je nesporné, že žalobce má vůči žalované právo na poskytování výživného do doby, pokud není schopen sám se živit. Soud uzavřel, že je sice velmi chvályhodné a slouží ke cti žalobce, že si po ukončení prvního učebního oboru svou kvalifikaci zvyšuje ještě studiem dalšího učebního oboru. Nicméně je třeba konstatovat, že již tím, že žalobce získal výuční list v oboru opravář strojů, získal ucelené vzdělání a vznikla mu možnost v tomto oboru pracovat, a tedy se sám živit. Žalobce samozřejmě může svou kvalifikaci dále zvyšovat, pokud však se k tomuto jako zletilý rozhodl, musel rovněž zvážit, zda oba rodiče jsou schopni mu případné náklady spojené se studiem alespoň zčásti kompenzovat. U žalované soud tuto možnost neshledává. Žalovaná vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a částečnému omezení pracovní schopnosti nemá dostatečné příjmy k tomu, aby uhradila náklady spojené s bydlením, uhradila si pro sebe výživu a nezbytné náklady, a ještě žalobci přispívala výživným. Způsob, kterým žalovaná žalobci přispívat chtěla, když mu nabídla společné bydlení, čímž by vyživovací povinnost zčásti kompenzovala, byla ze strany žalobce odmítnuta. Dobrovolně se podle vlastního vyjádření rozhodl bydlet s přítelkyní v podnájmu, je tedy na něm, aby spolu s přítelkyní hradili náklady s tímto bydlením spojené s tím, že jejich případnou výši může žalobce kompenzovat i tím, že bude při studiu nebo v rámci studia ještě zároveň vyvíjet výdělečnou činnost. Pokud žalobce po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení tvrdil prostře