24 C 203/2024-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu po skončení nájmu a vyúčtovaní služeb za rok , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že je mimo jiné vlastníkem bytu č. , hodnota, na , adresa, , čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Stavba – dům , adresa, , je součástí pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva k bytu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému přenechán byt č. , hodnota, s účinností od , datum, a žalovaný se zavázal hradit nájemné a zálohy za služby. Jelikož žalovaný své povinnosti neplnil, žalobce mu vypověděl nájem pro zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy a nájem tak skončil ke dni , datum, a o , datum, užívá žalovaný byt bez právního důvodu. Za období , Anonymizováno, činilo obvyklé nájemné , částka, měsíčně. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu č. , hodnota, za období od července , Anonymizováno, do ledna , Anonymizováno, ve výši , částka, a nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši , částka, . Žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Dne , datum, byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě níž pronajímatel přenechal nájemci do užívání byt č. , hodnota, , sestávající se z pokoje, kuchyně a příslušenství, v 1.podalží domu v , adresa, , kdy nájem byl sjednán na dobu neurčitou a nájemce se ve smlouvě zavázal hradit nájemné a zálohy na úhradu plnění poskytovaných společně s užíváním bytu měsíčně ve výši, jaká je uvedena ve výpočtovém listu (nájemní smlouva ze dne , datum, , výpis z katastru nemovitostí). Nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, za 1m2 a zálohy na úhradu cen služeb jsou uvedeny ve výpočtovém listu. Měsíční nájemné spolu se zálohami se žalovaný zavázal hradit v dohodnutém termínu, nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné (čl. II. smlouvy). Výše nájemného a záloh za služby od , datum, činila , částka, (výpočtový list). Dne , datum, byla žalovanému dána výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodu závažného porušení svých povinností spočívající v neplacení nájemného a služeb za dobu alespoň 3 měsíců, kdy nájem skončil ke dni , datum, (výpověď z nájmu ze dne , datum, ). Žalovaný neuhradil „nájemné“ za měsíce červenec , Anonymizováno, až leden , Anonymizováno, v celkové výši , částka, , a nedoplatek ze vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, (přehled vyměřených předpisů za rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vyúčtování za rok , Anonymizováno, ). Žalobce žalovaného opakovaně upomínal o úhradu dluhu (Upomínka ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , dodejky).Po provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovanému byla dne , datum, dána výpověď z nájmu předmětného bytu a od , datum, žalovaný byt užívá bez právního důvodu, kdy žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že byt žalobci odevzdal. Dále bylo prokázáno, že nájemné v období před skončením nájmu bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně a žalovaného tak stíhá povinnost k úhradě obvyklého nájemného po skončení nájmu (§ 2295 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) v celkové výši , částka, , kdy žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by tuto částku žalobci uhradil. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalovanému vznikl nedopalek na vyúčtování za rok , Anonymizováno, , které žalovaný neuhradil, kdy toto ani žalovaný nesporoval (§ 2247 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku).Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok soudu o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení. § 142 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na poslední vývoj judikatury Ústavního soudu týkající se práva na náhradu nákladů právního zastoupení statutárních měst a jejich městských, se soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení přidržel stanoviska Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu Ústavního soudu II. ÚS 2396/09 ze dne , datum, (viz též nález sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne , datum, ). V uvedeném rozhodnutí Ústavní soud uzavřel, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Žalobce, kterým je v tomto řízení Hlavní město , adresa, , nepochybně disponuje takovým materiálním a personálním vybavením, aby pouze svými pracovníky a zaměstnanci mohl podávat žaloby k soudu, účastnit se jednání a hájit svá práva a zájmy. Konečně skutečnosti, které by měly takový závěr vyvracet, v řízení tvrzeny nebyly. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů ve výši , částka, , která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, dle položky č. , hodnota, bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků a dále paušální náhradu nákladů za 2 úkony právní služby v celkové výši , částka, (2 x , částka, ), dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.