24 C 216/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zrušení práva společného nájmu účastníků k bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví Městské části , adresa, , č. , hodnota, v 10. podlaží na adrese , adresa, a určení, že žalobkyně je výlučným nájemcem. Žalobu odůvodnila tím, účastníci uzavřeli dne , datum, s Městskou částí , adresa, nájemní smlouvu k předmětnému bytu. V roce , Anonymizováno, bylo manželství účastníků rozvedeno a žalovaný se z bytu odstěhoval, avšak žádné další kroky k legalizaci tohoto stavu neučinil, je stále veden jako nájemce bytu a jako uživatel služeb. Od roku , Anonymizováno, byt užívá výlučně žalobkyně se svojí dcerou , jméno FO, , která byla rozsudkem zdejšího soudu omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem se stala žalobkyně. Žalobkyně se obává vnuknutí exekutorů do bytu, kdy žalovaný má nespočet exekucí o jejichž rozsahu a celkových dluzích nemá ani žalovaný přehled. Žalovanému do bytu dochází pošta včetně výzev od exekutorů. Současně žalobkyně žádá o zrušení trvalého pobytu žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.3. Na ústní jednání dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se dostavila Soud tedy věc projednal za nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).4. Soud provedl všechny listinné důkazy založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.5. Žalovaný uzavřel dne , datum, s Městskou částí , adresa, nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, o velikosti 3+1 v 10. podlaží domu č.p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , kdy pronajímatelem je Městské část , adresa, . Dne , datum, došlo k uzavření manželství mezi žalobkyní a žalovaným a od tohoto dne se tak stali společnými nájemci předmětného bytu. Od , datum, byla úhrada za užívání bytu a služeb stanovena na částku celkem , částka, , z čehož , částka, činí nájemné (nájemní smlouva, změna předpisu úhrad od , datum, , vyjádření Městské části , adresa, ze dne , datum, , SIPO). Dne , datum, podala žalobkyně žádost o odkup bytu do osobního vlastnictví, kdy této žádosti nebylo MČ , adresa, vyhověno (žádost, dopis ze dne , datum, ).6. Žalovaný v předmětném bytě již několik let nebydlí, byt obývá žalobkyně s dcerou (prohlášení nájemců/vlastníků bytových jednotek ze dne , datum, ).7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byla dcera účastníků řízení , Jméno žalobkyně, , narozená , rodné přijmení, , datum, omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byla jmenována žalobkyně. V rámci jednání o omezení svéprávnosti žalovaný vypověděl, že již tři roky bydlí v bytě, na který má podnájemní smlouvu, má několik exekucí o jejichž výši nemá přehled, je to v řádech milionů korun (protokol o jednání ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).8. Na žalovaného je vedeno několik exekucí (výpisy z centrální evidencí, fotografie obálek od exekutorů, výzvy k vyzvednutí zásilek, protokol o jednání ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, ).9. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k níže uvedenému závěru.10. Dle § 768 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „o.z.“) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.11. Na základě shora provedeného dokazování, tvrzení žalobkyně, jakož i na základě shora uvedených zákonných ustanovení soud zrušil právo společného nájmu žalovaného a žalobkyně k předmětnému bytu a určil, že nájemcem bytu je žalobkyně.12. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o zrušení práva jednoho z rozvedených manželů soudem k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, jsou skutečnosti, že dotyční manželé byli rozvedeni, existence společného nebo stejného práva bydlení, existence bytu, v němž mají rodinnou domácnost a absence jejich dohody. Soud je toho názoru, že v daném případě byly splněny všechny shora uvedené podmínky, když účastníci byli rozvedeni dne , datum, , účastníci jsou společnými nájemci bytu číslo , hodnota, v 10. podlaží na adrese , adresa, , o velikosti 3 + 1, ve vlastnictví Městské části , adresa, , ve kterém doposud žalobkyně společně se svou dcerou žijí, kdy žalovaný se k návrhu po celou dobu řízení nevyjádřil a z tvrzení žalobkyně a z provedeného dokazování bylo naprosto nepochybné, že žalovaný neposkytuje žalobkyni žádnou součinnost ohledně zrušení/ukončení svého nájemního práva.13. Předmětem rozhodování dle § 768 o.z. je jednak zrušení práva k bytu toho manžela, po kterém lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, dále rozhodnutí o povinnosti tohoto manžela byt vyklidit nejpozději do jednoho roku od právní moci rozhodnutí (srov. NS 2 Cdo 10/92 – Rc 29/1993), a rozhodnutí o náhradě, jejž mu poskytne druhý manžel, který bude nadále v bytě oprávněně zůstávat. Úvaha o tom, po kterém z rozvedených manželů lze spravedlivě žádat, aby byt opustil, je odrazem konkrétních okolností případu, přičemž nosnými, avšak nikoliv jedinými, hledisky, je skutečnost, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, a stanovisko pronajímatele. Dalšími hledisky pak budou například příčiny rozvratu manželství účastníků, jejich sociální a majetkové poměry, jejich zdravotní stav, účelné využití bytu a to, jak se který z nich zasloužil o získání bytu. Hodnocení těchto dalších hledisek, pokud jde o jejich důležitost pro rozhodnutí o dalším nájmu bytu za situace, kdy účastníci mají nezletilé dítě, je však nutno činit ve spojitosti s hledisky v zákoně přímo uvedenými, zejména s hlediskem zájmu nezletilých dětí, které zákon vzhledem k jeho povaze vytyčuje jako prvořadé (srov. NS 26 Cdo 1407/2006).14. V předmětném bytě žije žalobkyně sama s dcerou od roku , Anonymizováno, , kdy bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalovaný v rámci řízení o omezení svéprávnosti k dceři sám vypověděl, že již mim 3 roky bydlí v pronajatém bytě. Dcera účastníků byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, č.j. , spisová značka, omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byla jmenována žalobkyně, kdy dcera účastníků trpí poruchou autistického spektra. Žalovaný netvrdil ani neprokázal žádné okolnosti, které by svědčily o tom, že by nájemcem bytu měl být žalovaný.15. Z důvodů shora uvedených má soud za to, že po žalobkyni nelze spravedlivě žádat, aby byt opustila, a proto bylo jejímu návrhu vyhověno a soud společné nájemní právo k bytu zrušil a jediným nájemcem určil žalobkyni (výrok I.).16. O vyklizení bytu žalovaným a o stanovení náhrady žalovanému za ztrátu práva nájmu bytu soud nerozhodoval, kdy žalobkyně u jednání dne , datum, uvedla, že žalovaný v bytě již žádné věci nemá, v bytě nebydlí již 14 let a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by v bytě bydlel, že by zde měl svůj majetek či že by mu vznikly nějaké náklady související ze zrušení jeho nájemního práva a vyklizením bytu.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .