33 C 163/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 945 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, tuto povinnost žalovaný nesplnil. Uvedeným jednáním žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Dle žalobkyně dluží žalovaný žalobkyni poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] po 135 Kč měsíčně, celkem 945 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do podání této žaloby, dále požaduje náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaný k žalobě uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť žalobou požadované částky uhradil. Dále uvedl, že pravidelně platí koncesionářské poplatky pod variabilním symbolem [číslo]. Tento variabilní symbol mu byl přidělen žalobkyní a používá ho roky pro platby po celou dobu platnosti smlouvy. Žalobkyně ho v minulosti kontaktovala o nedoplatku, který je veden pod tímto variabilním symbolem [číslo], tedy byl považován za platného koncesionáře bydlícího na uvedené adrese [adresa žalovaného]. Ohradil se proti zařazení do evidence poplatníků pod variabilním symbolem [číslo], k němuž došlo svévolně a neoprávněně, ač jsem na tuto skutečnost opakovaně žalobkyni upozorňoval. Jako majitel jednotky na adrese [adresa žalovaného], a majitel účtu tvrdí, že platba [číslo] byla určena za platbu koncesionářského poplatku za mou rodinu. K odporu žalovaného uvedla žalobkyně, že pod [variabilní symbol] eviduje od [datum] osobu [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem jako žalovaný, přičemž poplatník zaregistroval jeden přijímač a zadal čtvrtletní platbu z účtu [bankovní účet]. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný uhradil z účtu [číslo] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného] u [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo] částky 405 Kč dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobou požadované částky uhradil. Dále uvedl, že pravidelně platí koncesionářské poplatky pod variabilním symbolem [číslo]. V období od [datum] do [datum] byl žalovaný klientem [anonymizováno] a měl účet č. [bankovní účet]. Ke dni [datum] došlo v důsledku fúze sloučením se společností [právnická osoba], [IČO], k zániku společnosti e [právnická osoba] bez likvidace, přičemž veškeré její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přešla na [právnická osoba] jako na nástupnickou společnost. Z bankovního číselníku zmizel i kód [anonymizováno] [číslo] a všechny účty klientů [anonymizováno] od [datum] začaly využívat nový bankovní kód [číslo]. Žalovaný byl vyzván i upomínán ke sdělení k placení televizních poplatků s [variabilní symbol] dne [datum], [datum] a [datum]. Následně byl zařazen do evidence poplatníků televizních poplatků pod [variabilní symbol]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s [variabilní symbol] předžalobní výzvou ze dne [datum]. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o nedůvodnosti žaloby. Žalovaný byl držitelem televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník televizních poplatků, které řádně hradil. Pro soud je bez významu, zda došlo k pochybení na straně žalobkyně či žalovaného při zadávání údaje do evidence poplatníků, podstatné je, že úhrady za období, které je předmětem žaloby, žalovaný provedl. Zároveň je zřejmé, že vlastník účtu, který byl k platbám poplatků zaregistrován dne [datum] (viz tvrzení žalobkyně), byl vlastníkem tohoto účtu již od [datum], nemůže tedy jít o osobu s datem narození [datum] a je zřejmé, že jde po celou dobu o žalovaného, kdo hradí poplatky pod [variabilní symbol]. Žalobkyně měla obezřetněji zkoumat daný stav, než přistoupila k automatickému přidělení nového v.s. osobě, která je již evidována. Skutková zjištění považuje soud natolik dostatečná, aby mohl učinit závěr o skutkovém stavu věci. S ohledem na shora uvedené byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, a náleží mu náhrada nákladů řízení spočívající paušální náhradě hotových výdajů 3 x 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. 254/ 2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).