52 C 263/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne , datum, domáhala na žalovaném vyklizení bytu. Žalobkyni je svěřena správa pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy, parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále též „pozemek“), jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, (dále též „budova“). Na základě ustanovení § 17 obecně závazné vyhlášky HMP č. 55/2000 Sb. HMP, kterou se vydává Statut HMP, je žalobkyně oprávněna s pozemkem nakládat, vykonávat všechna práva a povinnosti vlastníka a rozhodovat o všech majetkoprávních úkonech v plném rozsahu. Mezi žalobkyní (jako pronajímatelem) a žalovaným (jako nájemcem) byla dne , datum, uzavřena Smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, (dále jen „Nájemní smlouva“), kterou byl žalovanému přenechán k užívání byt č. , hodnota, situovaný v 5. nadzemním podlaží domu č. p. , adresa, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , o velikosti: 1 pokoj, předsíň, WC, koupelna, komora a sklepní kóje, specifikace dle evidenčního listu (dále též ,,byt"). Žalovanému byla ze strany žalobkyně dána, z důvodu neplacení nájemného, výpověď z nájmu ze dne , datum, . Tato výpověď byla žalovanému odeslána dne , datum, , přičemž si zásilku žalovaný nevyzvedl. S ohledem na ustanovení § 573 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se tak uplatní domněnka doručení ke dni dne , datum, . Uvedená výpověď byla dána v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, za hrubé porušení povinnosti nájemce, když nájemce (žalovaný) byl v prodlení s úhradou za nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Nájem dle Nájemní smlouvy skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby, výpovědní doba běžela od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co byla žalovanému výpověď doručena, tedy ode dne , datum, a skončila dne , datum, . Již ve výpovědi byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu nejpozději v den, co nájem skončí. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmět nájmu dosud nevyklidil a nepředal, je žalobkyně nucena obrátit se s touto žalobou na soud.2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.3. Soud při ústním jednání dne , datum, , jednal dle § 101 odst 3 občanského soudního řádu, zákona číslo 99/1963 Sb., v nepřítomnosti žalovaného, který byl k ústnímu jednání řádně předvolán, ten se však k ústnímu jednání nedostavil a řádně se k ústnímu jednání neomluvil.4. Mezi účastníky byly všechny skutečnosti nesporné, neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a skutková tvrzení žalobkyně tak nebyla v průběhu řízení nikterak sporována.5. Tvrzením žalobkyně, která žalovaný nikterak nesporoval, neboť byl ve sporu nečinný, dále z nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , z usnesení MČ , adresa, ze dne , datum, , z Evidenčního listu platného od , datum, a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, a ze dne , datum, , má soud prokázáno, že mezi žalobkyní (jako správcem nemovité věci) a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, , který se nachází v nemovitosti, ve vlastnictví , adresa, (k.ú. , adresa, ). Žalovaný byl povinen hradit nájemné ve výši , částka, měsíčně, dle čl. 5. smlouvy a Evidenčního listu, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Tvrzením žalobkyně, z výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, , spolu s výzvou k vyklizení bytu ze dne , datum, , spolu s archem o odeslání ze dne , datum, a z přehledu o výši dluhu k bytu ke dni , datum, , má soud prokázáno, že žalovaný nehradil za užívání bytu nájemné řádně, když dluh žalovaného za užívání (nájemné a služby) bytu činil ke dni , datum, , tedy ke dni výpovědi z nájmu bytu, výši , částka, . Nájemní doba uplynula dnem , datum, . Žalovaný byl vyzýván k vyklizení bytu, dopisem ze dne , datum, , avšak předmětný byt doposud nevyklidil a vyklizený byt nepředal žalobkyni.6. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, , v nemovitosti, která je ve vlastnictví , adresa, a žalobkyni byla svěřena správa této nemovitosti. Nájemní smlouva ze dne , datum, byla uzavřena na dobu neurčitou, a nájem skončil dnem , datum, , z důvodu výpovědi z nájmu bytu. Žalovaný navíc, nehradil nájemné za užívání bytu řádně, když jeho dluh ke dni podání výpovědi z nájmu bytu (dne , datum, ) činil , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení bytu, již dopisem ze dne , datum, (spolu s výpovědí z nájmu bytu), který byl žalovanému doručen dne , datum, , žalovaný však byt do dnešního dne nevyklidil.7. Soud tento právní spor posoudil, jako žalobu na vyklizení nemovité věci (bytu), dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 2292 o.z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Žalovaný po skončení nájmu (dnem , datum, ) ani však do dnešního dne, byt žalobkyni nepředal zpět a nevyklidil.8. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů zejména ze strany žalobkyně, soud shledal žalobu zcela za důvodnou, proto jí soud vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne , datum, platná nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, , v nemovitosti, která je ve vlastnictví , adresa, a žalobkyni byla svěřena správa této nemovitosti. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Mezi základní povinnosti nájemce (žalovaného), dle článku 5. nájemní smlouvy, patří, hradit nájemné a služby, stanovené v Evidenčními listu, tedy ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný však nehradil nájemné za užívání bytu řádně, jak vyplývá z přehledu dluhu žalovaného (ve výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, ), když ke dni , datum, činil dluh částku , částka, . Pokud, žalovaný nehradí nájemné, pak žalovaný, nadále hrubě porušuje povinnosti bývalého nájemce a vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení, za užívání bytu. V řízení bylo prokázáno, že nájemní doba skončila dnem , datum, a dle § 2292 o.z., žalovaný měl povinnost, tímto dnem (, datum, ), byt vyklidit. Žalobkyně v řízení prokázala, že výzvou ze dne , datum, , vyzvala žalovaného k vyklizení bytu a tato výzva byla žalovanému doručena, dle § 573 o.z., již dne , datum, . Naopak žalovaný v řízení zejména neprokázal, že by obýval byt č., hodnota, , v , adresa, , k.ú. , adresa, oprávněně, a to již od , datum, . Dle § 1040 o.z. se tak žalobkyně v tomto řízení oprávněně domáhala ochrany svého vlastnického práva, žalobou na vyklizení bytu, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.9. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch strana žalobkyně. Soud při svém rozhodování použil opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu, např. nález Ústavního soudu I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008, II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012, III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 a I. ÚS 2310/13 ze dne 13. 3. 2014: „Kdy u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že město nebo městská část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalovaného, i když žalovaný nebyl ve sporu úspěšný. Předmětem tohoto sporu bylo vyklizení z nájmu bytu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí ústavního soudu, který opakovaně stanovil, že tyto instituce, mají dostatek administrativního aparátu, který může žalobkyni v řízeních zastupovat, nepřiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, kterou žalobkyně navrhla. Soud se domnívá, že část nákladů za právní zastoupení žalobkyně nebyly účelně vynaloženými náklady. Proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tyto náklady