ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2024:9.C.450.2021.1 Datum: 2024-09-16 Předmět: žaloba na určení dědice z dědické smlouvy a závěti Ustanovení: ["§ 223a z. č. 141/1961 Sb.", "§ 307 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1476 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1575 ["vlastnictví bytů""smlouva kupní""pozůstalost""závěť""rozvod manželství""veřejná listina""nepominutelný dědic""převod vlastnictví""duševní porucha""notářský zápis"]
O co šlo: žaloba na určení dědice z dědické smlouvy a závěti (["§ 223a z. č. 141/1961 Sb.", "§ 307 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal určení, že je dědicem po zůstavitelce, která zemřela dne , datum, , a to z titulu dědické smlouvy sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářkou v Praze, a z titulu závěti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářkou v Praze. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal žalobu proti žalovaným na určení toho, že je dědicem z dědické smlouvy a závěti. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Zůstavitelka, jeho matka, byla ke dni své smrti vdaná za žalovaného 1) a měla dva syny, a to žalobce a žalovaného , právnická osoba, případ smrti pořídila závěť sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, u , tituly před jménem, , jméno FO, , dědickou smlouvu sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, a závěť sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu , spisová značka, u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , allografní závěť sepsanou dne , datum, . Žalovaný 1) zpochybnil pravost a platnost dědické smlouvy a závěti ze dne , datum, . Žalobce neuznal závěť ze dne , datum, a zpochybnil její platnost. Žalobce dále tvrdil, že allografní závěť ze dne , datum, nevznikla dobrovolně, ale v důsledku manipulace žalovaného 1) se zůstavitelkou. K sepisu allografní závěti došlo 4 měsíce před její smrtí, t. č. byla zůstavitelka navíc izolována doma, její zdravotní stav nebyl příznivý, byla silně medikována. Závěť navíc byla sepsána na počítači, avšak zůstavitelce bylo již , citlivý osobní údaj, let. Závěť byla sepsána v prosté podobě, a u podpisu neměl být žalovaný 1) přítomen. Žalobce dále uvedl výhrady ke svědkyni závěti, paní , jméno FO, , která zůstavitelku neměla několik měsíců z důvodu obavy o své zdraví navštěvovat. Jmenovaná navíc jako svědkyně vypovídala odlišně v pozůstalostním řízení a řízení před soudem. Předmětná allografní závěť dle žalobce byla v rozporu s dobrými mravy, když tato nerespektuje existenci předchozích dokumentů a ani práva nepominutelných dědiců. V allografní závěti taktéž chybí podstatné náležitosti, a to data podpisů. Zůstavitelka neměla být svéprávná v době podpisu závěti.2. Žalovaný 1) s žalobou nesouhlasil, byl přesvědčen o pravdivosti svých námitek vůči dědické smlouvě a závěti ze dne , datum, . Zůstavitelka byla zcela imobilní, nepohyblivá, byla zcela invalidní. Dne , datum, navíc zůstavitelka postoupila , podezřelý výraz, . Zůstavitelka bez asistence minimálně dvou osob nebyla schopná samostatně , Anonymizováno, byla , citlivý osobní údaj, . Tuto péči vykonával dlouhodobě žalovaný 1). Nebyl si vědom, že by zůstavitelka podepisovala jakoukoliv závěť nebo i vyjížděla za tímto účelem kamkoliv. Zdravotní stav zůstavitelky vylučoval návštěvu notáře v době tvrzené žalobcem. Sama notářka jako sepisovatelka závěti si nepamatovala, že by zůstavitelka dorazila do její kanceláře. K dědické smlouvě a závěti ze dne , datum, namítal, že obě tyto listiny měly odporovat vůli zůstavitelky. Před podpisem těchto smluv měla navíc zůstavitelka podstoupit , podezřelý výraz, . Dle žalovaného 1) pravá vůle zůstavitelky byla vyjádřena právě allografní závětí ze dne , datum, , v tu dobu byla zůstavitelka plně svéprávná a způsobilá k právnímu jednání. Žalobce měl po smrti zůstavitelky vyvíjet enormní nátlak na podpis dohody o vypořádání. Žalobce ani žalovaný 2) se neměli ani zúčastnit pohřbu zůstavitelky. Dále namítal, že součástí dědické podstaty měly být pozemky , adresa, k. ú. , adresa, (dále jen „pozemky“) a bytová jednota , adresa, , vymezená v budově č. p. , adresa, k. ú. , adresa, (dále jen „byt“). Pozemky byly ve výlučném vlastnictví žalovaného 1), kdy tyto nabyl ze svých výlučných zdrojů, a to na základě předchozího členství v zahrádkářské kolonii , právnická osoba, č. , hodnota, . Se zařazením pozemků do dědické podstaty nesouhlasil. Byt nabyl z výlučných prostředků, byť v katastru nemovitostí je uvedeno, že je součástí SJM se zůstavitelkou. Důvodem tohoto postupu bylo, že se zůstavitelka s žalovaným 1) dohodla na maximálním užívacím titulu pro oba tak, aby za všech okolností měli kde bydlet, a dále s ohledem na podmínky privatizace bytu. Za zůstavitelkou docházela pečovatelská služba.3. Žalovaný 2) s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že o existenci ani jedné závěti či dědické závěti za života zůstavitelky neměl povědomost, o jejich existenci se dozvěděl až v rámci řízení o pozůstalosti. Zůstavitelka neměla vědět, co bylo obsahem dokumentů týkajících se pozůstalosti. Žalovaný 2) uvedl, že byl se zůstavitelkou stále v kontaktu, pravidelně za ní docházel na návštěvu i do nemocnice. Po operaci se pohybovala zůstavitelka pouze na vozíku, nebyla ale zcela nemohoucí. Sám žalovaný 2) se domníval, že nátlak mohl být na zůstavitelku vyvíjen jak žalobcem, tak žalovaným 1), když žalovaný 1) se nemohl ztotožnit s faktem, že žalobci se dědickou smlouvou měl zůstavovat i majetek, který byl součástí SJM. Osobně byl žalovaný přesvědčen, že zůstavitelka by nepodepsala doklad, který by opomenul jednoho z potomků. Uvedl, že se zůstavitelkou projednával závěť sepsanou dne , datum, , když zůstavitelka se měla podivovat, že tímto zkrátila dědický podíl svým synům. Uvedené se zůstavitelka rozhodla napravit v roce , datum, .4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba žalobce, že je dědicem po zůstavitelce, paní , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, (dále jen „zůstavitelka“), zamítnuta; současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Citovaný rozsudek byl usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „MS“) ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušen a věc byla vrácena soudu zdejšímu k dalšímu řízení. MS vyslovil závazný právní názor, že soud má posoudit, zda žaloba splňuje požadavky vymezené ustanovením § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), či zda se jedná o určovací žalobu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“); poté měl věc projednat a posoudit předmět sporu po právní stránce.5. Na základě listin spisu Obvodního soudu pro , adresa, o pozůstalostním řízení sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutková zjištění:6. Z úmrtního listu soud zjistil, že zůstavitelka zemřela , datum, .7. Z notářského zápisu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že v tento den zůstavitelka pořídila závěť formou notářského zápisu sepsaného notářem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou veškerý svůj majetek odkázala žalovanému 1).8. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , včetně protokolu o zjištění a stavu obsahu listiny soud zjistil, že dne , datum, zůstavitelka jako pořizovatelka a žalobce jako smluvní dědic měli uzavřít, pro případ smrti, dědickou smlouvu formou notářského zápisu sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , podle které žalobce měl nabýt id. ¾ bytu vzhledem k celku bytové jednotky č. , adresa, v obci , adresa, , kat. úz. , adresa, („byt“) a id. ½ pozemků vzhledem k celku pozemků parc. č. , adresa, obci , adresa, , kat. úz. , adresa, , zahrnující jednu ideální polovinu dokončené stavby postavené ne pozemku parc. , adresa, („pozemky“), případně stejné podíly na jejích podílech na bytu a pozemcích, které měla s žalovaným 1 v SJM.9. Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, včetně protokolu o zjištění a stavu obsahu listiny soud zjistil, že týž den zůstavitelka měla pořídit pro případ smrti závěť formou notářského zápisu notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , podle které žalobce měl nabýt id. ¼ bytu, a žalovaný 2) id. ½ pozemků vzhledem k celku, případně stejné podíly na jejích podílech na bytu a pozemcích, které měla s žalovaným 1 v SJM.10. Z protokolu o předběžném šetření ze dne , datum, a oddacího listu soud zjistil, že žalovaný 1) byl manželem zůstavitelky, žalovaný 2) a žalobce byli syny zůstavitelky. Dne , datum, byl žalovaný 1) seznámen s tím, že byly pořízeny shora uvedené závěti a dědická smlouva. Žalovaný 1) uvedl, že zůstavitelka v listopadu , datum, sepsala na stroji s vlastnoručním podpisem přede dvěma svědky závěť. Žalovaný 1) neměl být podpisu závěti přítomen. Žalovaný 1) uvedl, že závěť je v držení svědkyně , jméno FO, . Manželství zůstavitelky a žalovaného bylo uzavřeno dne , datum, .11. Z protokolu ze dne , datum, , záznamu ze dne , datum, a závěti ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, zůstavitelka sepsala závěť, kterou za svého dědice povolala svého manžela k dědění veškerého movitého i nemovitého majetku, před svědky , jméno FO, , a , jméno FO, . Tu