15 C 98/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, , jejímž předmětem bylo užívání bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Na základě této smlouvy byla žalovaná povinna hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Dle evidenčního listu platného od , datum, činilo nájemné částku , částka, a záloha na služby částku , částka, . V období od července do září 2024 hradila žalovaná nájemné a zálohy na služby pouze částečně, kdy v červenci 2024 jí vznikl nedoplatek ve výši , částka, ; v srpnu 2024 nedoplatek ve výši , částka, , v září nedoplatek ve výši , částka, a v říjnu 2024 nedoplatek ve výši , částka, . Za prodlení s úhradami byl žalované vyúčtován úrok z prodlení ve výši , částka, . Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které se stala nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, a vznikla jí povinnost hradit pravidelné měsíční nájemné a zálohy na služby, a to v souladu s platným evidenčním listem. Nájem byl sjednán na 2 roky.6. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platného od , datum, soud zjistil, že žalovaný byla povinna hradit pravidelné měsíční nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, na základě smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, částku , částka, (tj. nájemné ve výši , částka, a zálohy na služby , částka, .7. Z upomínek ze dne , datum, soud zjistil, že žalované vznikl dluh na předepsaných úhradách , částka, a dále jí byl vyúčtován sankční poplatek ve výši , částka, . Touto upomínkou byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové částky , částka, .8. Z dopisu ze dne , datum, , z dodejky a z výpočtu příslušenství pohledávky soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky , částka, , kdy uvedená částka je složena z nedoplatku nájemného za červenec 2024 ve výši , částka, (splatnost dne , datum, ), nedoplatku nájemného za srpen 2024 ve výši , částka, (splatnost , datum, ), nedoplatku nájemného za září 2024 ve výši , částka, (splatnost , datum, ) a nedoplatku nájemného za říjen 2024 ve výši , částka, (splatnost , datum, ) a dále z úroků z prodlení za období od prosince 2021 do dubna 2024 ve výši , částka, .9. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:10. Žalovaná se stala na základě smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, a vznikla jí povinnost hradit pravidelné měsíční nájemné a zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně. Žalované na nájemné a zálohách za období od července do října 2024 vznikl dluh v celkové výši , částka, a dále jí byl vyúčtován úrok z prodlení ve výši , částka, . Dlužnou částku v celkové výši , částka, žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na uvedenou částku něčeho uhradila.11. Právní posouzení:12. Žalovaná se v souladu s § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“ stala nájemcem bytu a vznikla jí povinnost hradit pravidelné měsíční nájemné a zálohy za služby. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když jí vznikl na nájemném a zálohách za období od července do října 2024 dluh ve výši , částka, a žalované tak byl vyúčtován také úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že se s úhradou dlužné částky žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni také úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.13. Výrok o nákladech řízení (výrok ad II) je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel ze zvláštního právního předpisu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), neboť neshledal v daném případě zastoupení žalobkyně advokátem jako účelné. Žalobkyně je statutárním městem a k hájení svých zájmů je vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o úhradu nájemného, záloh na služby a neuhrazeného nedoplatku z vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Soud tak z těchto důvodů vycházel z výše citované vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž v dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za 3 úkony v řízení – příprava, výzva k úhradě dluhu a podání žaloby) činí celkem , částka, (3 * , částka, , § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Náhrada nákladů řízení je dále tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši , částka, , který žalobkyně musela uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu. Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí , částka, , kterou je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 3 o. s. ř. žalobkyni zaplatit.14. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).