18 C 246/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen „smlouva“ a „VOP“). Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal žalobci uhradit jemu poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 16,9 % p.a. s tím, že výše minimální měsíční splátky bude 1,925 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . Termín splatnosti měsíční splátky byl stanoven k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, se sazebníkem žalobce včetně důsledků nesplácení úvěru (účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, sjednaná smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou dlužné částky, úrok z prodlení, možnost zesplatnění úvěru). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když celkem za trvání smluvně závazkového vztahu žalovaný načerpal na úvěru částku , částka, a uhradil pouze částku , částka, , kdy tato částka byla započítána na úrok, poplatky a jistinu tak, jak vyplývá ze splátkového kalendáře. Z tohoto důvodu žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, a to ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky, která je předmětem tohoto řízení.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.4. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, žežalobce uzavřel de žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 16,9 % p.a. s tím, že celková částka splatná žalovaným byla ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobci hradit na úhradu úvěru minimální měsíční splátky ve výši 1,925 % z úvěrového rámce, tj. , částka, na účet specifikovaný ve smlouvě, a to vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen s VOP a sazebníkem žalobce a zavázal se pro případ prodlení s úhradou dlužné částky uhradit žalobci jak náklady spojené s upomínáním ve výši 300, resp. , částka, , tak rovněž smluvní pokutu a úrok z prodlení (citovaná smlouva, VOP, sazebník).žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních splátek a z tohoto důvodu žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného dopisem z , datum, ke splacení celého úvěru ve výši , částka, , a to do 14ti dnů od sepsání této výzvy (splátkový kalendář, výzva ke splacení úvěru, podací arch).dopisem ze dne , datum, je datována předžalobní výzva k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, , která byla zasílána žalovanému na jeho kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa, s tím, aby tato částka byla uhrazena nejpozději do , datum, (předžalobní výzva, podací arch).5. Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně.6. Soud se v rámci svého rozhodnutí zabýval nejprve tím, zda smlouva mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platně, t.j. zda žalobce řádně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu se zabýval úvěryschopností žalovaného, tj. tím, zda je ve schopnostech a možnostech žalovaného s ohledem na jeho příjmy a výdaje, aby mu úvěr mohl být poskytnut a zda je v jeho schopnostech a možnostech, aby jemu poskytnutý úvěr dle sjednaných smluvních podmínek řádně splácel. Tedy jinak řečeno, zda příjmy žalovaného v porovnání s jeho výdaji postačují na to, aby žalovaný měl dostatek finančních prostředků na úhradu jemu poskytnutého úvěru, tedy zda jeho příjmy jsou vyšší než jeho výdaje a takto vzniklý rozdíl bude schopen pokrýt úhradu jednotlivých měsíčních splátek úvěru. Žalobce soudu doložil k prokázání úvěryschopnosti žalovaného jednak jeho žádost o poskytnutí úvěru, ve které sám žalovaný uvedl své osobní, rodinné a výdělkové poměry s tím, že je ženatý, má dvě děti a bydlí v podnájmu. Jeho příjmy jsou z pracovního poměru ve výši , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti ve výši , částka, a měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši , částka, . Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v několika registrech nebo veřejně dostupných databázích, a to s negativním výsledkem. Žalobce tak uzavřel, že ve schopnostech a možnostech žalovaného, který sám dosahuje příjmu , částka, , je to, aby úvěr ve výši minimální měsíční splátky necelých , částka, splácel. V daném případě soud rovněž musí akcentovat to, že mezi účastníky sjednaná výše úroku za poskytnutí úvěru ve výši 16,9 % p.a. není nepřiměřeně vysoká, když standartně jsou za tyto úrokové sazby, event. úrokové sazby v rozmezí 20 – 25 % bankovními ústavy poskytovány úvěry i v částce nižší, než jaký byl žalovanému poskytnut. Dle názoru soudu pak nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaný po dobu téměř dvou let úvěr, byť v některých měsících nepravidelně, splácel a z uvedeného je tak rovněž zřejmé, že bylo ve schopnostech a možnostech žalovaného, aby při uzavření úvěru i on sám zvážil, zda je v jeho schopnostech a možnostech jemu poskytnutý úvěr řádně splácet, a to dle v úvěrové smlouvě sjednaných podmínek.7. Po provedeném dokazování tak soud uzavřel, že smlouva mezi žalobcem a žalovaným není absolutně neplatná, když žalobce dostál svým povinnostem řádně zkoumat úvěryschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalobci dlužnou částku, která je předmětem tohoto řízení, neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.9. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši , částka, sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále ze tří úkonů právní služby á , částka, (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21 % DPH a 3 x režijní paušál á , částka, + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.