19 C 129/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle všeobecných obchodních podmínek. Pvní splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalované úvěr splácen. Úvěr byl žalované vyplacen ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaná si zvolila volitelné služby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ za poplatek , částka, , „, Anonymizováno, “ za poplatek , částka, , „Informační SMS servis“ za poplatek , částka, . Žalovaná celkem splatila na jistinu , částka, dne , datum, . Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, informovala žalobkyně žalovanou o výpovědi smlouvy mailem ze dne , datum, v tím, že od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s placením celého úvěru. Pohledávka požadovaná žalobkyní se skládala z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši , částka, a poplatku za službu „Informační servis“ ve výši , částka, . Za vyplacení tranší úvěru se dále žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši 1,02 % denně z neplacené části jistiny. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně uplatnila za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, distančním způsobem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Předtím, než byla smlouva uzavřena, žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalované byl celkem poskytnut dne , datum, úvěr ve výši , částka, . Žalovaná si dále sjednala služby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ za poplatek , částka, , „, Anonymizováno, “ za poplatek , částka, , „Informační SMS servis“ za poplatek , částka, . Ve smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 1,02 % denně z neplacené části jistiny (výpis o posouzení úvěruschopnosti, doklad o příjmech žalované, smlouva o revolvingovém úvěru, doklad o vyplacení částky , částka, na účet žalované). Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela a mailem ze dne , datum, byla informována o okamžité splatnosti úvěru a vyzvána k úhradě částky , částka, . Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, (doklad o vyplacení částky , částka, , informace o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva k plnění).4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroku 1,02 % denně, tedy 372,3 % ročně, nepříčí dobrým mravům.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.10. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.11. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 339,45 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.12. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila. Žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 8 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně, která žalovaná nezpochybnila, žalovaná na úhradu úvěru zaplatila 57,03 Kč a tato částka byla celá započtena na jistinu úvěru. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně obohatila o 7842,97 Kč (8 000 – 57,03 = 7 942,97), a tuto částku je povinna žalobkyni vydat, a to i s úrokem z prodlení, který byl žalobkyni přiznán od , datum, , kdy nastala splatnost dluhu dle emailu, kterým byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.15. Ohledně požadavku žalobkyně na zaplacení poplatků, kapitalizovaného smluvního úroku, smluvní pokuty a částečně úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť uvedené