19 C 309/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou nájemní smlouvu ohledně prostoru sloužícího k podnikání v budově č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Za užívání prostoru se žalovaná zavázala platit nájemné a úhrady za služby. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, na základě faktury ze dne , datum, splatné , datum, ve výši , částka, , a to ani na základě písemné výzvy.2. K návrhu žalobkyně soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor a vyjádření ve věci. Žalobu žalovaná považovala za nedůvodnou, neboť nájemní smlouva již v lednu , Anonymizováno, byla ze strany žalobkyně vypovězena. Platnost výpovědi nájemní smlouvy byla předmětem soudního přezkumu, přičemž soudy včetně Nejvyššího soudu rozhodly o platnosti této výpovědi. Nájemní vztah tedy skončil ke dni , datum, . Žalovaná i po ukončení nájemního vztahu prostory dále užívala na základě předběžného opatření nařízeného usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to do konce roku , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, již žalovaná prostory neužívala. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.3. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně podáním ze dne , datum, . S argumentací žalované žalobkyně nesouhlasila. Žalobkyně učinila nesporným, že nájemní smlouvu ukončila výpovědí ze dne , datum, , vzhledem k napadení platnosti výpovědi žalovanou žalovaná nebytové prostory užívala až do právní moci rozhodnutí v uvedené věci na základě žalovanou citovaného předběžného opatření a na základě usnesení Nejvyššího soudu o odkladu právní moci rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, . Ani po nabytí právní moci rozsudku Nejvyššího soudu č.j. , spisová značka, žalovaná předmětné nemovitosti nevyklidila, ačkoli k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzývána. Žalobkyně se tak domáhala vyklizení předmětných prostor prostřednictvím žaloby na vyklizení a rozsudek Okresního soudu v , adresa, ve věci , spisová značka, , na jehož základě byla žalované uložena povinnost prostory vyklidit, nabyl právní moci , datum, a vykonatelnosti , datum, . Podle žalobkyně žalovaná do dne tohoto vyjádření bytové prostory nevyklidila a nadále je užívá. I když v měsíci dubnu se jednalo o období po skončení platnosti nájemní smlouvy, náleží žalobkyně za toto období nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného dle občanského zákoníku. Žalobkyně proto na žalobě trvala.4. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.5. Z listinných důkazů předložených oběma stranami soud zjistil, že žalobkyně uzavřela v žalovanou dne , datum, nájemná smlouvu k prostor sloužícího k podnikání v budově č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, postavené na stavební parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , o celkové výměře 3 040,75 m², jak byly zakresleny v příloze č. , hodnota, k této smlouvě. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 8 let ode dne následujícího po dni podepsání protokolu o potvrzení řádného dokončení odsouhlasených stavebních úprav. Předmět nájmu měl být nájemcem užíván dle podmínek této smlouvy. Nájemné bylo stanovené ve výši , částka, měsíčně za 1 m² podlahové plochy, měsíčně tedy , částka, a k tomuto nájemnému měla být připočtena DPH (nájemní smlouva). Fakturou vystavenou dne , datum, vyúčtovala žalobkyně žalované dle smlouvy o nájmu nebytových prostor nájemné ve výši , částka, včetně DPH za měsíc duben 2025. Faktura byla splatná dne , datum, (faktura č. , hodnota, , doklad o doručení do DS žalované). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou o zaplacení uvedené faktury upomenula (upomínka, doklad o doručení). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalované zvýšení nájemného od , datum, o průměrnou roční míru inflace ve výši 15,1 %, nová výše měsíčního nájemného tak činila , částka, (oznámení zvýšení nájemného). Okresní soud v , adresa, rozhodl usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tak, že nařídil předběžné opatření, kterým se , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , adresa, jako žalované ukládalo, aby umožnila společnosti , Jméno žalované, . jako žalobkyni hospodaření s nebytovými prostorami. Žalovaná jako žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení neoprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne , datum, , kterou jí dala žalobkyně dopisem z , datum, . Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, žalobu zamítl, Krajský soud v , adresa, k odvolání žalované rozsudek okresního soudu potvrdil a Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku, č.j. 26 C do 106/2024-272, ze dne , datum, dovolání žalované zamítl. Žalobkyně podala u Okresního soudu v , adresa, žalobu, kterou se domáhala na žalované vyklizení prostoru sloužícího k podnikání, o této žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem ve věci , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Lhůta k vyklizení byla žalované stanovena do 15 dnů od právní moci rozsudku (rozsudek). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem z , datum, k vyklizení a protokolárnímu předání nebytových prostor (výzva k vyklizení).6. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v souladu s ust. § 2302 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně dala žalované výpověď z nájmu tohoto nebytového prostoru a výše citovanými rozhodnutími soudu všech stupňů byla žaloba na určení neplatnosti této výpovědi zamítnuta. Nájemní vztah žalované k nebytovému prostoru tak skončil, a podle výše citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, byla žalovaná povinna předmětný prostor vyklidit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jehož právní moc nastala dne , datum, . Žalovaná byla ještě dopisem z , datum, vyzývána k vyklizení nebytového prostoru.7. Z uvedeného je zřejmé, že nájemní vztah mezi účastníky řízení zanikl a v období dubna 2025, za nějž se žalobkyně domáhá nájemného, již netrval. Soud tak uzavřel, že žalobkyni jako pronajímateli náleží za měsíc duben 2025 náhrada ve výši ujednaného nájemného , částka, v souladu s ust. § 2295 o. z. Žalobkyně se dále domáhala úroku z prodlení ve výši 0,025 % z dlužného nájemného, jak bylo stanoveno ve smlouvě. Dle názoru soudu však žalobkyni nárok na úrok z prodlení v této výši nenáleží, neboť smlouva i dle tvrzení samotné žalobkyně již zanikla. Tím zaniklo i oprávnění žalobkyně požadovat úrok z prodlení v této výši. Ohledně úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ú 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen ohledně příslušenství, náleží jí proto náhrada nákladů řízení za zaplacený poplatek , částka, a náhrada hotových výdajů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen advokátem, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za tři úkony (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) po , částka, dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.