19 C 346/2024-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení s odůvodněním, že účastníci jsou bývalí manželé a jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, . Rozsudek téhož dne nabyl právní moci. Bývalí manželé vedou stále soudní řízení před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ve věci vypořádání společného jmění manželů. Účastníci mají v SJM bytovou jednotku č. , Anonymizováno, . , adresa, o velikosti 3+kk a rozloze 77,10 m², kterou posledních několik let užívá výlučně žalovaný, neboť žalobkyně byla nucena se z předmětného bytu vystěhovat a bydlí v nájemní bytě. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení za užívání předmětné nemovitosti nad rámec jeho podílu. Žalobkyně zjistila z nabídky realitních kanceláří, že se nájemné na obdobné bytové jednotky pohybuje v rozmezí od 17 000 do , částka, a průměrné nájemné v lokalitě, kde se předmětná bytová jednotka nachází je ve výši , částka, . Žalobkyni tak podle jejího názoru náleží , částka, měsíčně za dobu posledních 36 měsíců před podáním žaloby Žalovaný se za toto dobu celkem obohatil o , částka, . Přestože žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, žalovaný jí tuto částku neuhradil.2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě odpor a vyjádřil se tak, že žalovaný nárok neuznává. Podle něj žalobkyně nebyla nucena se z bytové jednotky odstěhovat, byla to ona, kdo manželství ukončil a vzhledem k tomu, že navázala jinou známost, potřebovala jiné bydlení než poslední bydlení ve společné domácnosti účastníků. Podle žalovaného tak žalobkyni bezdůvodné obohacení nevzniklo. Žalobkyně navíc neplní poměrnou část své povinnosti k bytové jednotce, neplatí např. část fondu oprav, vedení SVJ, energie společných prostor, daň, a nepodílí se na úhradě hypotečního úvěru, který byl s pořízením této bytové jednotky spojen. Žalovaný dále uvedl, že z ustálené judikatury dovozuje, že do vydání rozsudku o samotném vypořádání SJM se mají veškeré sporné hodnoty ze zaniklého SJM projednat v rámci řízení o jeho vypořádání.3. Při ústním jednání konaném dne , datum, oba účastníci učinili nesporným, že žalobkyně v období 36 měsíců před podáním žaloby, za něž požadovala vydání bezdůvodného obohacení (dále jen „rozhodné období“), neuplatnila vůči žalovanému nárok na to, aby mohla bytovou jednotku také užívat.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaná na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, je dosud ve společném jmění účastníků. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Uvedeným rozsudkem bylo manželství účastníků rozvedeno. Z rozsudku a jeho odůvodnění soud dále zjistil, že návrh na rozvod manželství podal manžel, tedy v řízení žalovaný, který uvedl, že před podáním návrhu již manželé minimálně jeden rok nežili ve společné domácnosti. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, pak soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o vypořádání SJM účastníků mimo jiné tak, že bytová jednotka č. 1039/2 byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovanému bylo uloženo vyplatit žalobkyni na vypořádání částku , částka, s tím, že nedoplatek na hypotečním úvěru byl přikázán oběma účastníkům rovným dílem. Soud do vypořádání zahrnul i platby žalovaného po rozvodu manželství na hypoteční úvěr (informace z katastru nemovitostí, shodná tvrzení účastníků, citované rozsudky). Dopisem ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobkyně právního zástupce žalovaného k zaplacení částky , částka, jako bezdůvodného obohacení za výlučné užívání bytové jednotky žalovaným. Tato výzva byla zároveň poslední výzvou před podáním žaloby (výzva k vydání bezdůvodného obohacení). Oba účastníci učinili v průběhu řízení nesporným, že v rozhodném období žalobkyně neuplatnila svůj nárok na užívání bytové jednotky.5. Žalobkyně soudu předložila rovněž nabídky realitních kanceláří na pronájmy bytů v katastrálním území , adresa, , tímto důkazem se však soud dále v rozhodnutí nezabýval s ohledem na zamítnutí žaloby a následující odůvodněním věci. Soud ve věci další dokazování neprováděl, když ze strany účastníků řízení to ani nebylo navrhováno.6. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za nesporné, že za trvání manželství účastníci nabyli do SJM bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsanou na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Manželství účastníků bylo rozvedeno, o vypořádání zaniklého společného jmění manželů se účastníci nedohodli a soudní řízení o vypořádání SJM, dosud nebylo pravomocně ukončeno.7. Podle § 708 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. Podle odst. 2 téhož ustanovení společné jmění podléhá zákonnému režimu nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.8. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů, nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami v tomto zákonném ustanovení dále uvedenými, které se však předmětné bytové jednotky netýkají.9. Podle § 713 odst. 1 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé, nebo jeden z nich podle dohody. Podle odst. 2 téhož ustanovení povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle odst. 3 téhož ustanovení z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázání a oprávněni společně a nerozdílně.10. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.11. Podle právní věty rozhodnutí NS ČR 28 C do 2593/2008 „Právní vztahy mezi bývalými manžely, popř. mezi nimi a třetími osobami, týkající se majetku nebo závazků, které tvořily předmět společného jmění, se v době mezi zánikem a vypořádáním společného jmění manželů řídí právními předpisy o společném jmění manželů.12. Z uvedených zákonných ustanovení i citovaného rozhodnutí NS ČR jednoznačně vyplývá, že do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o vypořádání SJM účastníků, se jejich vztahy řídí příslušnými ustanoveními o.z. upravujícími SJM. Žalobkyně v žalobě mylně uvádí, že má právo na bezdůvodné obohacení za užívání jejího podílu na bytové jednotce žalovaným. V rámci SJM totiž nejsou podíly účastníků určeny jako v případě podílového spoluvlastnictví, což znamená, že každému z manželů náleží předmět tvořící součást SJM jako celek a každý má právo jej také jako celek užívat. Účastníci netvrdili, že by se dohodli (byť neformálně) na tom, že byt bude užívat výhradně žalovaný. Skutečnost, že žalobkyně bytovou jednotku opustila, nemá vliv na její právo byt užívat i nadále, dokud nebude společné jmění účastníků pravomocně vypořádáno, případně do doby, než by soud rozhodl o návrhu na úpravu správy a užívání bytu. Takový návrh nebyl ze strany žalobkyně podán a žalobkyně se ani o užívání bytu nezajímala a nedomáhala se ho. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobkyni žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo a žalobu v plném rozsahu zamítl.13. Za nepřípadný považuje soud odkaz žalobkyně na rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , neboť toto rozhodnutí se týká povinnosti vydat bezdůvodné obohacení při užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu v případě podílového spoluvlastnictví. Ani odkaz žalovaného na rozhodnutí , spisová značka, není případný, když toto rozhodnutí se týká dluhů, které jsou součástí zaniklého SJM a náhrady, pokud je některý z bývalých manželů hradil ze svých výlučných prostředků.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalovanému přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis vyjádření, účast na ústním jednání) po , částka, , náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, za dva úkony po , částka, a 1 x , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, , celkem , částka, .