ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2025:19.C.357.2024.1 Datum: 2025-04-24 Předmět: O zaplacení 40 371,19 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 29 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 140 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."] ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 40 371,19 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 29 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 140 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/)
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni byla postoupena pohledávka původního věřitele, společnosti , právnická osoba, . (dále jen „banka“), která s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty, která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet. Banka před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací, kontrolou veřejných databází a informací o poměrech žalovaného. Banka poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictví kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně a žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaný byl dále povinen hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku účinného k datu jejich splatnosti. Povinnosti ze smlouvy žalovaný řádně a včas neplnil a banka tak využila svého oprávnění prohlásit úvěr za splatný ke dni , datum, . Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil další 4 splátky po , částka, . Pohledávka za žalovaným uplatněná žalobou sestává z jistiny úvěrového rámce ve výši , částka, , z částky , částka, jako poplatků. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok a úrok z prodlení, přičemž zohlednila úhradu 4 splátek zaplacených žalovaným po zesplatnění dluhu.2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Na výzvu soudu, která žalovanému byla doručena prostřednictvím orgánů Policie ČR žalovaný nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesdělil soudu přesnou adresu, na které se bude zdržovat, a jeho současný pobyt není znám, ustanovil mu soud podle § 29 odst. 3 o.s.ř. z důvodu neznámého pobytu opatrovníka. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že banka uzavřela s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, dne , datum, poté, co posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovanému bylo umožněno čerpat finanční prostředky prostřednictvím kreditní karty až do úvěrového limitu , částka, . Mezi stranami byla sjednána úroková sazba 23,99 % ročně. Žalovaný dle smlouvy vyčerpal spotřebitelský úvěr (úvěrový limit) okamžitě v plné výši formou bezhotovostní transakce, platbou u obchodníka, a ve smlouvě byl sjednán splátkový kalendář, podle kterého měl žalovaný čerpaný úvěr uhradit (žádost o poskytnutí informací k úvěru, údaje klienta, protokol o ověření úvěruschopnosti, prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti, návrh na uzavření smlouvy, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný průběžně od , datum, do , datum, využíval platby kreditní kartou u obchodníka. Žalovaný však čerpaný úvěr řádně nesplácel, banka proto prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni , datum, a tuto skutečnost sdělila žalovanému dopisem z , datum, (souhrnný výpis z účtu ke kreditní kartě, výpisy z kartového účtu, přehled čerpání, zesplatňující dopis). Smlouvou ze dne , datum, banka postoupila svoji pohledávku za žalovaným společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., která tuto pohledávku následně postoupila dne , datum, žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní archy). Žalovaný byl zároveň vyzýván k úhradě dlužné částky dopisy ze dne , datum, (výzvy k úhradě, předžalobní výzva, poštovní arch).4. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru poskytnutím kreditní karty ve smyslu ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy, čerpání úvěru ze strany žalovaného i dohoda o výši úroku, který měl žalovaný platit. Žalovaný naproti tomu v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na úvěr uhradil více, než kolik tvrdila žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou jistinu ve výši , částka, a úrok z prodlení, který byl přiznán podle § 1970 o. z.5. Soud žalobkyni rovněž přiznal právo na smluvený úrok ve smyslu § 2395 o. z. Tento úrok však soud ponížil v souladu s ust. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, nebyl-li sjednání úrok nižší. Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po dni zesplatnění úvěru, tedy k , datum, . Poslední, 90. den, po který náležel věřiteli úrok v plné výši, připadl na , datum, . Žalobkyně úrok požadovala až od , datum, , tedy po uplynutí 90denní lhůty. Ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení jí tak byl přiznán úrok pouze ve výši 15 % ročně a ohledně úroku ve výši 8,99 % byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek , částka, a odměnu za 3 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku , částka, , přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odst.1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po , částka, za tři úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 3x , částka, dle § 14b odst. 5 AT, 21% DPH ve výši , částka, , celkem , částka, .7. O odměně opatrovníka žalovaného bylo rozhodnuto dle § 140 odst. 2 o.s.ř. Opatrovník žalovaného ve věci učinil jeden úkon (převzetí věci), za nějž mu náleží odměna ve výši , částka, dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Opatrovníkovi dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši , částka, , 21 % DPH ve výši , částka, , celkem , částka, .