19 C 65/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a zavázala se poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového ráme měl nastat dne , datum, . Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek a všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že se s těmito dokumenty seznámila. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované tento úvěr splácet. Úvěr byl žalované poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, bezhotovostním převodem částky , částka, dne , datum, . Žalovaná si dále při sjednávání smlouvy zvolila službu „informační SMS“ za poplatek , částka, . Žalovaná celkem na čerpaný úvěr zaplatila , částka, a tato částka byla započtena na jistinu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně vypověděla smlouvu a o této skutečnosti informovala žalovanou emailem ze dne , datum, . Ke dni podání žaloby činila dlužná částka , částka, a skládala se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala po žalované zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení v kapitalizované výši , částka, .2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, . K tomuto ústnímu jednání se zástupce žalobkyně omluvil a žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala totožnost žalované a posoudila její schopnost úvěr splácet. Dne , datum, pak byla formou prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec až do výše , částka, s možností postupného i opakovaného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou ve výši 0,866 % denně a RPSN 1 201,28 %. Datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno na , datum, a datum splatnosti úvěru na , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách ve výši určené podle čl. 5 VOP. Smlouva rovněž upravovala poplatky, které se žalovaná zavázala splácet spolu s poskytnutým úvěrem. Pro případ prodlení vznikl podle smlouvy žalobkyni nárok na účelně vynaložené náklady, úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, až do zaplacení (informace pro spotřebitele, smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky). Žalované byla dne , datum, poukázána na její účet částka , částka, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaná nedodržela podmínky smlouvy a nesplácela denní splátky řádně a včas. Mailem ze dne , datum, žalobkyně upozornila žalovanou na trvající prodlení se splácením závazků ve výši , částka, a informovala ji o výpovědi smlouvy a okamžité splatnosti. Celková dlužná částka ve výši , částka, měla být uhrazena v plné výši (předpis denních splátek, informace o prodlení a výpovědi smlouvy). Žalované byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva dopisem ze dne , datum, (předžalobní výzva, podací lístek).4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroku 0,866 % denně, tedy 316,09 % ročně, nepříčí dobrým mravům.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.10. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.11. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 339,45 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.12. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1−654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, kter