24 C 333/2024-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále též jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 21 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 K4 (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši , částka, dále úrokem ve výši 21 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství částku , částka, . Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši 21 519, , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při jednání soudu dne , datum, , kdy uvedla, že předmětem Smlouvy byla půjčka ve výši , částka, , přičemž žalovaná na tuto uhradila již celkem , částka, . Splatnost půjčky nastala již v roce 2012, přičemž ještě v roce 2014 žalovaná na půjčku hradila. Poukázala tedy na značnou časovou prodlevu, neboť právní předchůdkyně žalobkyně v roce 2014 neučinila žádné kroky k vymáhání a až v roce 2023 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. V mezidobí nedošlo ze strany žalované k uznání závazku. Žalovaná proto vznesla námitku promlčení.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (Výpis z obchodního rejstříku na žalobkyni). Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , dle níž se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v částce , částka, a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto půjčkou zaplatit věřiteli částku , částka, (úrok ve výši , částka, , částka za administrativní činnost ve výši , částka, , a částka za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ). Celková částka, kterou byla žalovaná na základě Smlouvy povinna zaplatit, činila , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že při uzavření Smlouvy od věřitele převzala v hotovosti půjčku (Smlouvou o půjčce č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovanou). RPSN činilo 63,91 %. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňovala se jako roční sazba a její výše činila 21 % (Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). Předmětná pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, - seznam postoupených pohledávek). Žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši dluhu informována společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , dopisem ze dne , datum, a byla vyzvána k úhradě dluhu (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , Informací o zpracování osobních údajů ze dne , datum, včetně podacího lístku s datem , datum, ). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne , datum, (Výzva k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku s datem , datum, ).4. Na základě shora uvedených skutkových zjištěních soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou uzavřena shora citovaná smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření předmětné smlouvy finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala půjčku včetně poplatku (podrobněji specifikovaného výše) splácet 60 týdenními splátkami. Žalovaná, nicméně, své povinnosti dle smlouvy řádně a včas neplnila. Dle smluvních ujednání měla být nejpozději celková dlužná částka ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila poslední splátku dne , datum, . Celkem žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku , částka, . Pohledávka ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Žalovaná při jednání soudu dne , datum, vznesla námitku promlčení.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 657 zákona č 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, (dále jen „obč. zák.“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách s tím, že poslední splátka (a tím i celková dlužná částka) měla být ze strany žalované zaplacena dne , datum, . Jak vyplynulo z provedeného dokazování, pohledávka byla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , přičemž toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem datovaným , datum, , předaným k poštovní přepravě dne , datum, .6. Žalovaná při jednání soudu dne , datum, v souladu s § 3036 o. z. ve spojení s § 100 odst. 1 věta prvá obč. z. vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně a soud ji v daném případě shledal důvodnou. Dle § 100 odst. 1 věta druhá obč. z. tudíž nelze žalobkyni promlčené právo přiznat. Jak totiž stanovuje § 100 odst. 2 věta prvá obč. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou práva vlastnického, a to dle § 103 obč. z. (není-li v zákoně dále stanoveno jinak) v tříleté promlčecí době. Dle naposledy uvedeného zákonného ustanovení pak tato tříletá promlčecí doba běží ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. „Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno odůvodněně vykonat podáním návrhu (žaloby) u soudu neboli kdy se právo stalo nárokem (actio nata). Není rozhodné, z jakého důvodu – subjektivního či objektivního – tak věřitel neučinil (např. že mu ve vykonání práva bránila určitá překážka jako , podezřelý výraz, ). Actio nata nastává ve většině případů splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník poprvé splnit dluh, resp. započít s jeho plněním. Tato splatnost může být určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu (§ 563).“ (ŠVESTKA, Jiří. § 101 [Délka a počátek promlčecí doby]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULM