52 C 286/2024-43 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, z titulu smluvní pokuty z nesplacené zápůjčky. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne , datum, , číslo , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, (dne , datum, ). Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a z důvodu prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu, ke dni , datum, . S ohledem na to, že žalovaný neplnil své závazky, v předchozím soudním řízení u Obvodního soudu pro , adresa, , byl vydán rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s návrhem na opravné usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, kterém soud rozhodl rozsudkem (ve výroku III., rozsudkem pro uznání), že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dlužné částky, zejména i částku představující smluvní pokutu dle čl. 8.7 Smlouvy, ve výši , částka, (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného, a to do , datum, ). Žalovaná částka pak, ve výši , částka, představuje DALŠI smluvní pokutu, dle článku 8.4 smlouvy o zápůjčce v kapitalizované výši, za následující období, které nebylo předmětem předchozího rozsudku v řízení , spisová značka, . V tomto řízení, tak žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, (která byla postupnými úhradami žalovaného, snížena na , částka, ) za každý den prodlení žalovaného, a to od , datum, do , datum, . Žalovaný neuhradil žalovanou částku ani na základě předžalobní výzvy ze , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. K prvému jednání, které soud ve věci nařídil na den , datum, , se žalovaný, ačkoliv byl řádně předvolán v souladu s ustanovením § 51 o.s.ř. (dále jen o.s.ř.) nedostavil a ani nepožádal z „důležitého“ důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného, podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez dalšího.4. Provedeným dokazováním, tvrzením žalobkyně, když žalovaný byl po celou dobu řízení zcela nečinný, dále zejména ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s opravným usnesením č.j. , spisová značka, z , datum, , má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , kterou měl žalovaný splácet v 60 měsíčních splátkách, vždy ve výši , částka, . Mezi účastníky byl sjednán úrok za poskytnutí každého revolvingu v celkové výši , částka, a celková splácená částka Vydlužitelem, na poskytnutí revolvingu byla sjednána ve výši , částka, . Tvrzením žalobkyně a dopisem o zesplatnění ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, proto žalobkyně celý dluh dopisem ze dne , datum, zesplatnila, a vyzvala žalovaného k úhradě , částka, . Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , má soud prokázáno, že ve výroku I. byla připuštěna změna žaloby ze dne , datum, . Ve výroku II. bylo řízení zastaveno pro částku , částka, . Ve výroku III., byla žalovanému rozsudkem pro uznání uložena povinnost, aby zaplatil žalobci , částka, s 9,75 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, . A ve výroku V. byly stanoveny splátky pro splácení dluhu, když částku uvedenou ve výroku III. a IV. je žalovaný povinen zaplatit žalobci pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Rozsudek 40 C nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaná částka ve výši , částka, v řízení 52 C, představuje další smluvní pokutu dle článku 8. 4 smlouvy, ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, (která byla postupnými úhradami žalovaného, snížena na , částka, ) za každý den prodlení žalovaného, a to od , datum, do , datum, . Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , svůj dluh do dnešního dne v plné výši neuhradil (tvrzení žalobkyně, předžalobní výzva, podací arch).5. Na základě provedeného dokazování a na základě skutkových tvrzení žalobkyně, má soud prokázán následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným, byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla finanční částka , částka, . Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, čímž došlo k zesplatnění celého dluhu, dnem , datum, . Pravomocným rozsudkem pro uznání (ve výroku III.), rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve výroku I. byla připuštěna změna žaloby ze dne , datum, . Ve výroku II. bylo řízení zastaveno pro částku , částka, . Ve výroku III., byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci , částka, s 9,75 % úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve výroku IV. byla žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, . A ve výroku V. byly stanoveny splátky pro splácení dluhu, když částku uvedenou ve výroku III. a IV. je žalovaný povinen zaplatit žalobci pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Žalovaný do dnešního dne nezaplatil žalobkyni dlužnou částku (další smluvní pokutu) v žalované výši , částka, .6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, jako smluvní pokutu. Dle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 1796 o.z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.7. Normy občanského práva, jsou podle výslovné úpravy § 1 odst. 2 o.z., zásadně normami dispozitivního charakteru. Jen tak je totiž subjektům občanskoprávních vztahů umožněno, aby si v souladu s uplatňujícím se principem autonomie mohly v podmínkách tržního hospodářství, volné soutěže a konkurence smlouvou svobodně uspořádat občanskoprávní vztahy a jejich obsah, tj. souhrn vzájemných subjektivních občanských práv a povinností, odchylně od občanského zákoníku. Tak mohou subjekty občanskoprávních vztahů nejlépe realizovat vlastní osobní a hospodářské představy a záměry v souladu s jejich individuálními zájmy a potřebami, neboli realizovat je po svém. Což znamená, že v prvé řadě je rozhodující to, co si smluvní subjekty dohodly. Tato smluvní svoboda má však své meze a nemůže se dostat, pod sankcí absolutní neplatnosti, do rozporu se zákonem (§ 580 odst.1 o.z.). Aby se právní úkon příčil dobrým mravům ve smyslu § 547 o.z., musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami , podezřelý výraz, řádu demokratické společnosti. , adresa, mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu k žalobě na vrácení zaplaceného nájemného ze strany nájemce, v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Ustanovení § 547 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními (vztahujícími se nejen k žalovanému, nýbrž i k žalobci) a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr,