52 C 74/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne , datum, k Obvodnímu soudu pro , adresa, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr v celkové výši , částka, a žalovaný se zavázal jej splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy 20. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků a poplatků, a úroková sazba byla sjednána ve výši 5,90 % ročně. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že nesplácel svůj dluh řádně a včas, ačkoliv byl k úhradě dluhu upomínán, proto byl celý úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , a dále úrok ve výši 5,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne , datum, a , datum, . Žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne , datum, v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále ze Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, , ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, , z Výpisu z osobního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo od žalobkyně dne , datum, připsáno na účet , částka, . Úroková sazba byla sjednána na 5,90 % ročně. Z ceníku a z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalovaný žalobkyni požádal o poskytnutí Úvěru plus ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr ve výši , částka, , a zavázal se celý úvěr splatit do , datum, . Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, , dále za období od , datum, do , datum, , za období , datum, – , datum, , za období od , datum, do , datum, a za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného nejprve činil -, částka, ke dni , datum, , poté – , částka, ke dni , datum, , poté -, částka, ke dni , datum, , poté – , částka, ke dni , datum, a konečně – , částka, ke dni , datum, . Tvrzením žalobkyně, z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky, z rozhodnutí o splatnosti celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně ke dni , datum, žalovaného vyzvala k úhradě částky , částka, (nejpozději do , datum, ), jinak dojde k zesplatnění celého úvěru ve výši , částka, . S ohledem na to, že žalovaný dluh neuhradil, pak žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Z Podkladů pre súdno konanie soud zjistil, že jistina úvěru činí , částka, , úrok , částka, a úrok z prodlení , částka, . Z oznámení o právním zastoupení – výzvě k úhradě dluhu ze dne , datum, a související dodejky soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalovaný stal oprávněným čerpat úvěr , částka, , účastníky byla sjednána úroková sazba ve výši 5,90 % ročně. Ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný svůj dluh ve výši , částka, doposud žalobkyni neuhradil.6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného z Potvrzení o průměrném výdělku od července do září roku 2016, z Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, z Výpisu z osobního účtu žalovaného za srpen - září 2016 a z Posouzení úvěruschopnosti klienta, ze kterých soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , na pozici kuchař s čistým průměrným měsíčním příjmem ve výši , částka, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a došla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr hradit, neboť po odečtení splátky úvěru ve výši , částka, mu měsíčně zbyde , částka, na jeho životní náklady. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů, výdajů a existujících úvěrových splátek. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného za rok 2016 a dále též listinu s názvem posouzení úvěruschopnosti klienta, kde je podrobně rozebrána schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle názoru soudu, tak žalobkyně, dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalovaný stal oprávněným čerpat úvěr ve výši , částka, , přičemž si strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 5,90 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, ani na základě opakovaných výzev. Proto dne , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru. Dlužná částka se skládá z jistiny , částka, , úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, . S ohledem na uvedené a též s ohledem na to, že žalovaný v řízení nesporoval, že by smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřel, a též v řízení neprokázal, že by již žalovanou částku žalobkyni v plné výši uhradil, soud uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni žalovanou částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.9. Pokud se jedná o příslušenství žalované jistiny, soud má nároky žalobkyně za důvodné, a to ve věci sjednaného smluvního úroku z částky , částka, ve výši 5,9 % ročně, v kapitalizované výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ) a dále za období od , datum, až do jeho zaplacení. S ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení ke dni , datum, (zesplatnění úvěru dne , datum, ), za období od , datum, do , datum, byl úrok kapitalizován na výši , částka, , proto žalobkyni náleží požadovaný úrok z prodlení nejen v kapitalizované výši, ale i dále ve výši 8,25 % od , datum, do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, p