67 C 2/2025-44 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 12. 2024, doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne 12. 3. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 109 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně společnost Emma‘ s credit s. r. o. uzavřela se žalovaným dne 13. 4. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na jeho účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 10 500 Kč, který měl být splacen do 13. 5. 2023. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Pohledávka žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 500 Kč, poplatkem ve výši 4 298,32 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 310,68 Kč. Pro případ, kdy by soud nárok žalobkyně neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně její nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v rámci odporu proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 16. 12. 2024, č. j. EPR , č. účtu, -5 tak, že nejprve tvrdil, že se žalobkyní nemá žádný smluvní vztah, následně v podání ze dne 13. 3. 2025 uvedl, že uhradil dvě platby za leden a únor (bez označení kterého roku) a také poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav. Součástí jeho podání z 17. 3. 2025, ve kterém se omluvil z neúčasti na původně nařízeném jednání dne 27. 3. 2025, byl Ambulantní nález , právnická osoba, . Dne 30. 4. 2025 požádal v případě uložení povinnosti zaplatit žalobkyni jakoukoliv částku, zohlednit jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a umožnit mu její zaplacení ve splátkách.3. K jednání soudu dne 6. 5. 2025 se nedostavil ani jeden z účastníků, oba svou neúčast omluvili a souhlasili s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Dne 13. 4. 2023 uzavřel žalovaný se společností Emma‘ s credit s. r. o. Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelská bezúčelový úvěr ve výši 10 500 Kč. Úvěr měl být splacen do 1 měsíce při sjednaném poplatku 3 223,74 Kč. Úroková sazba činila 36 % ročně, RPSN 3312,42 %. Celková částka ke splacení činila 14 034,42 Kč (Smlouva č. , hodnota, AD/557968 ze dne 13. 4. 2023).6. Z potvrzení , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 13. 4. 2023 byla na účet žalovaného č. , č. účtu, poukázána částka 10 500 Kč (Potvrzení , právnická osoba, .).7. Dne 10. 10. 2024 uzavřela společnost Emma‘ s credit s. r. o. se žalobkyní Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž pohledávka za žalovaným je uvedena v její Příloze-Seznamu postupovaných pohledávek pod č. , hodnota, (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024 a její Příloha).8. Dopisem ze dne 20. 10. 2024 vyrozuměla společnost Emma‘ s credit s. r. o. žalovaného o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a současně ho vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 20 926,09 Kč ve lhůtě 3 dnů na sdělený bankovní účet (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024).9. Téhož dne žalovaného vyzval k úhradě celkové částky 29 057,09 Kč i zástupce žalobkyně, kdy ve výši 20 926,09 Kč představovala částka neuhrazenou jistinu a ve výši 8 131 Kč náklady právního zastoupení. Zástupce žalovaného také vyrozuměl o tom, že pokud do 3 dnů nebude pohledávka uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 10. 2024, kopie podacího lístku ze dne 20. 10. 2024).10. Ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o dotaz na , právnická osoba, . ohledně majitele účtu č. , č. účtu, a o výpisy z něj za období od ledna 2023 do dubna 2023. Takto soud zjistil, že majitelem tohoto běžného účtu je od 15. 2. 2016 žalovaný a že žalovaný před poskytnutím úvěru dne 13. 4. 2023 čerpal další půjčky od nebankovních poskytovatelů, konkrétně od VIVA Credit, , právnická osoba, , Fair , právnická osoba, ., Simple půjčka (vše v lednu 2023), dále v březnu 2023 zápůjčka od , právnická osoba, , dne 3. 4. 2023 několik dalších zápůjček od , právnická osoba, (výpisy z předmětného účtu).11. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný kromě lékařské zprávy také žádné důkazy nepředložil, ani neoznačil. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání účastníci nedostavili, zmařili možnost soudu poskytnout jim poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ).12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci samé.13. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, ).15. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).16. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze