ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2025:67.C.206.2025.1 Datum: 2025-08-05 Předmět: o 10 710 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", ["jízdné"]
O co šlo: o 10 710 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. )
Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku v souhrnné výši 10 710 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný ve dnech 7. 11. 2022, 29. 1. 2023, 21. 2. 2023, 1. 3. 2023, 3. 5. 2024, 3. 6. 2024 a 14. 6. 2024 cestoval dopravním prostředkem dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a uzavřel tak s ní v každém z těchto dní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný ani v jednom případě neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisů o provedené přepravní kontrole. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a vznikla mu zákonná povinnost uhradit jízdné, kdy výše jízdného vyplývá z platného Tarifu PID. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) vždy ve výši 1 500 Kč, kdy oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá z žalobkyní v žalobě citované právní úpravy a z čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek PID. Splatnost pohledávky na úhradu jízdného a úhradu smluvní pokuty nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ani přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho neuhradil.Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Žalovaný ve dnech 7. 11. 2022 v 16:46, 29. 1. 2023 v 19:40, 21. 2. 2023 v 16:27, 1. 3. 2023 v 18:07, 3. 5. 2024 v 16:28, 3. 6. 2024 v 8:29 a 14. 6. 2024 v 16:30 hod. cestoval dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem hl. m. Prahy a na výzvu osoby pověřené dopravcem se neprokázal jízdním dokladem s tím, že pokaždé podepsal a převzal stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole (zápisy o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, ).Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu (výzva k úhradě, potvrzení o odeslání písemnosti ze dne 25. 2. 2025).Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 10 710 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Nastoupením žalovaného do veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobkyní ve dnech 7. 11. 2022, 29. 1. 2023, 21. 2. 2023, 1. 3. 2023, 3. 5. 2024, 3. 6. 2024 a 14. 6. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena konkludentně smlouva o přepravě (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 3 odst. 1 a odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb.), na jejímž základě vzniklo žalovanému právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a zároveň mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni stanovené jízdné. Žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě a neprokázal se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb.) a je tak povinen zaplatit dlužné jízdné, v každém případě ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z., čl. III. Tarifu PID), a přirážku k jízdnému, vždy ve výši 1 500 Kč (§ 2048 o. z., čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek).S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v souhrnné výši 10 710 Kč. S ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.