ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2025:80.C.160.2025.1 Datum: 2025-06-18 Předmět: o 15 300 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["jízdné"]
O co šlo: o 15 300 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/)
1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 300 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná ve dnech 1. 4. 2022, 2. 8. 2022, 2. 11. 2022, 24. 12. 2022, 23. 2. 2022, 1. 11. 2023, 23. 11. 2023, 9. 3. 2024, 19. 3. 2024 a 7. 8. 2024 cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a uzavřela tak s ním v každém z těchto dní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobce byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná ani v jednom případě neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byl kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisů o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , , Anonymizováno, Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a vznikla jí zákonná povinnost uhradit jízdné ve výši 30 Kč, kdy výše jízdného vyplývá z platného Tarifu PID. Žalované dále vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč, kdy oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze žalobcem v žalobě citované právní úpravy a z čl. 8 odst. 5 Smluvních přepravních podmínek PID. Splatnost pohledávky na úhradu jízdného a úhradu smluvní pokuty nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaná dostala ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl.2. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Žalovaná ve dnech 1. 4. 2022 v 13:31, 2. 8. 2022 v 20:19, 2. 11. 2022 v 11:29, 23. 2. 2023 v 10:08, 1. 11. 2023 v 17:08, 23. 11. 2023 v 12:45, 9. 3. 2024 v 10:51, 19. 3. 2024 v 10:31 a 7. 8. 2024 v 8:18 hod. cestovala dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem hl. m. Prahy a na výzvu osoby pověřené dopravcem se neprokázala jízdním dokladem s tím, že pokaždé podepsala a převzala stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , 15684586, 15718875, 15747998, 15850973, 15863253, 15883743, 15878752, 15916111).5. Žalovaná dne 24. 12. 2022 v 10:46 hod. cestovala dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem hl. m. Prahy a na výzvu osoby pověřené dopravcem se neprokázala jízdním dokladem s tím, že odmítla podepsat a převzít stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole (zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ).6. Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dluhu (výzva k úhradě ze dne 3. 3. 2025, potvrzení o odeslání).7. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 15 300 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Nastoupením žalované do veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobcem ve dnech 24. 6. 2022, 19. 9. 2022, 10. 11. 2022, 9. 2. 2023, 30. 11. 2023, 13. 12. 2023, 22. 4. 2024 a 27. 9. 2024 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena konkludentně smlouva o přepravě (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o.z.“/, § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb.), na základě níž vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a zároveň vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Žalovaná však porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě a neprokázala se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zák. č. 266/1994 Sb.) a je tak povinna zaplatit dlužné jízdné, v každém případě ve výši 30 Kč (§ 2550 o.z., čl. III. Tarifu PID) a přirážku k jízdnému, vždy ve výši 1 500 Kč (§ 2048 o.z., čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek).8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15 300 Kč. S ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se data jízdy. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z přepravního řádu a neuhradil jízdné a přirážku k jízdnému. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 200 Kč (tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Celková výše nákladů řízení činí 2 615 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.