80 C 4/2025-42 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 6. 2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 4 500 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 3. 2024. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20. 3. 2024, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 4. 2024, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 3. 2024. Žalobkyni proto přistoupila dle článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Žalobkyně požaduje částku ve výši 30 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. , hodnota, a upomínku č. , hodnota, v souladu čl. V. odst. 5.4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Dne 21. 8. 2024 byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 4. 9. 2024. Žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil.2. V podání ze dne 23. 1. 2025 žalobkyně doplnila, že pokud jde o úhrady ze strany žalovaného, tak v ustanovení 5.1. Smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé splátky úroku činila 4 500 Kč a byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč měla být uhrazena současně s poslední splátkou úroku. Žalovaný uhradil celkem 36 000 Kč, a to v osmi splátkách po 4 500 Kč. Žalovaný neuhradil splátky od 15. 3. 2024 do 15. 6. 2024. Tyto úhrady byly započteny v souladu s tabulkou umoření. Žalovaná částka ve výši 30 000 Kč představuje pouze zůstatek jistiny poskytnutého úvěru. Úvěr byl vyplacen dne 30. 6. 2023. Zápůjční úroková sazba byla ve výši 15 % p. m. a RPSN ve výši 435,03 % p.a.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání dne 9. 4. 2025 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, omluvil svou neúčast. K jednání se bez omluvy nedostavil žalovaný. Soud věc projednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Dne 30. 6. 2023 byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se poskytovatel zavázal, že poskytne spotřebiteli na jeho žádost a v jeho prospěch spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 6. 2024. Výše zápůjční úrokové sazby činila 15 % p.m. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činila 435,03 % p.a. Spotřebitel se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši 54 000 Kč. Na základě této smlouvy byl tedy spotřebitel povinen zaplatit poskytovateli celkovou dlužnou částku ve výši 84 000 Kč. Spotřebitel výslovně souhlasil s inkasem měsíčních splátek úvěru ze svého bankovního účtu (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , Předsmluvní informace). Žalovanému byla dne 30. 6. 2023 poskytnuta částka 30 000 Kč ve prospěch účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru (detail pohybu – bezhotovostní platba). Dopisem ze dne 21. 8. 2024 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky dle shora citované smlouvy o úvěru v celkové výši 59 650,97 Kč, a to do 4. 9. 2024 (cit. výzva, podací lístek).7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud uzavřel, že žaloba nebyla podána po právu.Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. V řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž byly žalovanému poskytnuty žalobkyní finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit do 15. 6. 2024 se sjednaným měsíčním úrokem ve výši 15 % p. m.9. V daném případě soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná s ohledem na výši sjednaného úroku.10. V posuzované věci byla mezi účastníky ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 15 % p. m. V měsíci červnu 2023, kdy byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle sdělení , jméno FO, národní banky ze dne 29. 1. 2025 (tato data jsou dostupná v databázi , jméno FO, národní banky) průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami domácnostem - obyvatelstvu byly ve výši 9,46 % ročně. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 15 % měsíčně, tj. 180 % ročně, tedy mnohonásobně převyšuje výši úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. FA/SU/707/2016, kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze tedy považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně. Soudu náleží zkoumat otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, a to z úřední povinnosti. Za situace, kdy si účastníci ujednali úrokovou sazbu ve výši 15 % p. m. a tato výše úroku z úvěru mnohonásobně (cca 19krát) převyšuje nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru (dle statistiky , jméno FO, národní banky), dospěl soud k závěru, že takové ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (§ 580 o.z.). Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby), vyjádřené např. v rozsudcích Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, sp. zn. , spisová značka, , a to i s ohledem na zákonný požadavek jednotného rozhodování dle § 13 o.z.11. Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, byl by povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení však žalovanému nevzniklo, když žalovaný na předmětný úvěr uhradil č