9 C 55/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným shora. Uvedla, že mezi ní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem v postavení podnikatele, byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , jíž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 200 000 Kč dne , datum, . Žalovaný vystavil ve prospěch žalobkyně blanco směnku, což potvrdil v bodu 4.1 smlouvy. Zapůjčená částka nebyla řádně splácena, žalobkyně proto od smlouvy dopisem ze dne , datum, odstoupila. Dluh byl ke dni zesplatnění ve výši 544 627,68 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku. Žalovaný byl dále povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Závazek však neplnil, žalobkyně proto blanko směnku vyplnila na směnečnou sumu 937 927 Kč, jejíž součástí byla smluvní pokuta ve výši 115 461,56 Kč za dobu od , datum, do 12 9. 2021. K úhradě byl žalovaný vyzván výzvou ze dne , datum, . Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni mimo jiné smluvní pokutu ve výši 115 461,56 Kč, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do , datum, . V prodlení s úhradou zůstal žalovaný i po tomto datu, žalobkyně tak má právo na úhradu smluvní pokuty i za následující období, tj. za dobu od , datum, do , datum, . Dlužnou částku žalobkyně omezila na částku 200 000 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě výzvy. Žalobkyně dále požaduje zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Žalobkyně se smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, zavázala žalovanému jako podnikateli poskytnout zápůjčku 200 000 Kč s úrokem za poskytnutí zápůjčky 359 620 Kč, která měla být splácena v 60ti měsíčních splátkách po 9 327 Kč. Pro případ prodlení byla v článku 8.7 smlouvy žalovanému uložena povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s úhradou do úplného zaplacení. Novou jistinou úvěru se rozuměl součet neuhrazené původní jistiny a úroků. Dále podle § 8.1 smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 8 % v případě prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů (písm. a)), a nad rámec této částky smluvní pokutu 13 000 Kč z dlužné částky, pokud nebyla uhrazena do 30ti dnů (písm. b)). Podle článku 8.5 byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky, nedojde-li po zesplatnění k úhradě částky odpovídající nové jistině do 10ti dnů od zesplatnění.5. Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno, že se dostal do prodlení se splácením splátek delším než 60 dnů a byl tak vyzván k úhradě celého dluhu, celkem v částce 551 994 Kč, z toho 544 627,68 Kč jako jistina a úroky (nová jistina), a 7 367 Kč na smluvních pokutách podle článku 8.1 písm. a), b) smlouvy.6. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, mimo jiné smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, která za dobu od , datum, do , datum, byla kapitalizována částkou 115 461,56 Kč (dopis ze dne , datum, , poštovní podací arch, obálka zásilky).7. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni směnečný peníz 822 466 Kč, šesti procentní úrok od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.8. Po takto provedeném řízení soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:9. Žalobkyně se zavázala žalovanému jako podnikající fyzické osobě poskytnout částku 200 000 Kč, kterou žalovaný měl vrátit spolu s úrokem za poskytnutí zápůjčky 359 620 Kč v 60ti měsíčních splátkách po 9 327 Kč. Pro případ prodlení byla v článku 8.7 smlouvy žalovanému uložena povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s úhradou do úplného zaplacení. Novou jistinou úvěru se rozuměl součet neuhrazené původní jistiny a úroků. Dále podle článku 8.1 smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 8 % v případě prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů (písm. a)), a nad rámec této částky smluvní pokuta 13 % z dlužné částky, pokud nebyla uhrazena do 30 dnů (písm. b)). Podle článku 8.5 byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky, nedojde-li po zesplatnění k úhradě částky odpovídající nové jistině do 10ti dnů od zesplatnění. Za dobu do , datum, bylo o nároku žalobkyně na smluvní pokutu rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .10. Po právní stránce soud vycházel z této právní úpravy: § 2395, § 2048 odst. 1, § 580 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).11. Z citované právní úpravy vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi právním ujednáním o smluvní pokutě, které se příčí dobrým mravům a činí je neplatným, a ochranou dlužníka před tím, aby byl nucen uhradit nepřiměřenou smluvní pokutu (k čemuž slouží moderace smluvní pokuty, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2020 sp. zn. 33 Cdo 1121/2020). Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu (§ 2051 o. z.).12. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že ujednání obsažená ve smlouvě týkající se smluvní pokuty, jsou zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy.13. Jak vyplývá ze shora citované smlouvy, bylo smluvních pokut ujednáno hned několik. Nejprve podle článku 8.1 smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 8 % v případě prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů (písm. a)), a nad rámec této částky smluvní pokuta 13 % z dlužné splátky, pokud nebyla uhrazena do 30 dnů (písm. b)). Již jen v tomto ohledu jde o řetězení smluvní pokuty, byť tato část by sama o sobě nezpůsobovala rozpor s dobrými mravy. Současně však bylo v článku 8.5 smlouvy ujednáno, že žalobkyně byla oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky, nedojde-li po zesplatnění k úhradě částky odpovídající nové jistině do 10ti dnů od zesplatnění. Konečně v článku 8.7 smlouvy bylo ujednáno, že pro případ prodlení má žalovaný povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s úhradou do úplného zaplacení dluhu.14. Z uvedeného je zřejmé, že ze strany žalobkyně došlo k zneužití institutu smluvní pokuty, k jejich kumulaci tak, aby se co nejvíce obohatila na úkor druhé strany. Soud samozřejmě netvrdí, že je k těmto jednotlivým porušením smlouvy nemožné ujednat smluvní pokutu, avšak v daném případě lze jednoznačně vidět, že smluvní pokuty ujednané ve smlouvě měly tzv. kumulující efekt, který dlužné částky zcela nepřiměřeným způsobem navyšoval.15. Pro rozhodnutí soudu tedy není podstatná samotná výše smluvní pokuty, ale smysl a účel, jakým způsobem byla ujednána. Na tom, že ujednání o smluvní pokutě jsou dle soudu v rozporu s dobrými mravy, nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že za dobu od , datum, do , datum, požadovala žalobkyně smluvní pokutu pouze z části její skutečné výše.16. V projednávané věci nelze argumentovat ani zásadou legitimního očekávání s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, neboť dané rozhodnutí vyplývá ze směnečného vztahu mezi dlužníky, který je přitom samostatným abstraktním vztahem, nevztahujícím se (z právního hlediska) ke konkrétní smlouvě, jíž má zajišťovat.17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, soud žalobu zamítl.18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný.